Francouzská jižní a antarktická území

Teritorium Francouzské jižní a antarktické země Territoire des Terres australes et antarctiques françaises
vlajka znak
Hymna: Marseillaise
geografie
Hlavní město:	Martin-de-Viviès na Île Amsterdam
Rozloha:	7668 km² (176. na světě) z toho 0 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Mont Ross na Îles Kerguelen (1850 m n. m.)
Časové pásmo:	+4 (Roztroušené ostrovy a Crozetovy ostrovy) UTC +5 (ostrov Svatého Pavla a Amsterdam, Kergueleny) UTC +10 (Adélina země)
obyvatelstvo
Počet obyvatel:	0 (194. na světě, 2006)
Hustota zalidnění:	0 ob. / km² (194. na světě)
Jazyk:	francouzština
státní útvar
Státní zřízení:	francouzské zámořské teritorium
Vznik:	1955 (zabráno Francií)
Prezident:	Nicolas Sarkozy
Prefekt:	Eric Pilloton
Měna:	Euro (EUR)
mezinárodní identifikace
ISO 3166-1:	260 ATF TF
MPZ:	F
Národní TLD:	.tf

Francouzská jižní a antarktická území (francouzsky Terres australes et antarctiques françaises, zkratka TAAF) je úřední název pro skupinu ostrovů v jižním Indickém oceánu, jižně od Afriky a zhruba stejně daleko od Afriky, Antarktidy a Austrálie. TAAF nelze zaměňovat s Francouzskou Antarktidou, což byla francouzská kolonie na území dnešní Brazílie.

[editovat] Geografie

Teritorium se skládá z několika souostroví roztroušených v Indickém oceánu na ploše asi 400 000 km² kolem 43° 00′ 00" j. š., 67° 00′ 00" v. d. Nejdále na západ leží souostroví Crozet (Îles Crozet). Jeho západní výspa, Ostrov Sviní (Île aux Cochons, 46° 06′ 00" j. š., 50° 13′ 59" v. d.), se nachází 2300 km jihovýchodně od pobřeží Jižní Afriky a 2200 km jižně od Madagaskaru. 1460 km východně od Ostrova Sviní leží největší ostrov teritoria, Kerguelen (49° 15′ 00" j. š., 69° 10′ 00" v. d.), spolu s několika menšími ostrovy stejnojmenného souostroví. Pobřeží Antarktidy je odsud 2200 km na jih; „pouhých“ 500 km na jihovýchod pak leží australský Heardův ostrov. Nejsevernější a nejvýchodnější částí teritoria je skupina ostrovů kolem Île Amsterdam (37° 49′ 59" j. š., 77° 33′ 00" v. d.), 1440 km severovýchodně od Kerguelenu, 3500 km západně od pobřeží Austrálie a 5100 km jižně od pobřeží Indie.

Do teritoria bývá někdy zařazován i Francií nárokovaný díl Antarktidy, tzv. Adélina země (Terre Adélie), pojmenovaná francouzským objevitelem Julesem Dumontem d'Urville podle jeho ženy. Toto území o rozloze asi 432 000 km² sem nicméně nepatří od roku 1959, kdy byla podepsána Antarktická smlouva a zúčastněné státy pozastavily své územní nároky v Antarktidě.

Ostrovy Amsterdam a Saint-Paul jsou vyhaslé sopky. Nejvyšším bodem teritoria je vrchol Mont Ross na Kerguelenu (1850 m). Na žádném z ostrovů není letiště ani přístav, pouze kotviště na moři.

Území nemá původní obyvatele, střídají se na něm však posádky výzkumných stanic.

[editovat] Hospodářství

Přírodní zdroje teritoria se omezují na ryby a korýše. Veškerá ekonomická aktivita spočívá v obsluze meteorologických a geofyzikálních výzkumných stanic a rybářských flotil.

Hlavními lovenými druhy jsou ledovkovitá ryba Dissostichus eleginoides a mořští raci. Často zde pytlačí cizí lodě, francouzské námořnictvo proto provádí namátkové hlídky a posádky pytlačících lodí zatýká. Mnohé případy pak končí vysokými pokutami a/nebo zabavením lodi. Dříve Francie prodávala cizím rybářům licence, ale kvůli nadměrnému drancování je nyní rybolov omezen na několik společností z Réunionu.

Loď Marion Dufresne, která zajišťuje zásobování ostrovů, může pojmout omezený počet platících turistů, kteří na ní mohou ostrovy navštívit.

[editovat] Správní členění

Francouzská jižní území jsou zámořským územím (francouzsky territoire d'outre-mer) Francie od roku 1955. Původně je měl na starosti administrateur supérieur (nejvyšší správce) v Paříži, ale od prosince 2004 je spravuje prefekt v Saint-Pierre na Réunionu. Hlavní základnou na ostrovech je Martin-de-Viviès na Île Amsterdam.

Teritorium je rozděleno na čtyři okresy (districts). Pátý okres, Adélina země, není součástí teritoria z mezinárodně-právního hlediska, nicméně fakticky funguje jako správní jednotka pro francouzské základny v Antarktidě:

1. ↑ Čísla jsou čerpána ze stránek CIA [1]
2. ↑ Rozloha bez Adéliny země. Pokud se započítá i Adélina země, rozloha by byla 439 667,6 km²

Přednosta každého okresu má podobné pravomoci jako francouzský starosta (včetně zaznamenávání narození a úmrtí a pravomocí policejního důstojníka).

Protože teritorium nemá trvalé osídlení, nemá ani volenou samosprávu nebo volené zástupce ve francouzském parlamentu.

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální stránky
• French Southern and Antarctic Lands v CIA World Factbook
• Southern & Antarctic Territories
• Crozetovo souostroví
• Souostroví Kerguelen
• Terre Adélie

Státy a území v Africe

Alžírsko • Angola • Benin • Botswana • Burkina Faso • Burundi • Čad • Demokratická republika Kongo • Džibutsko • Egypt • Eritrea • Etiopie • Gabon • Gambie • Ghana • Guinea • Guinea-Bissau • Jihoafrická republika • Kamerun • Kapverdy • Keňa • Komory • Kongo • Lesotho • Libérie • Libye • Madagaskar • Malawi • Mali • Maroko • Mauricius • Mauritánie • Mosambik • Namibie • Niger • Nigérie • Pobřeží slonoviny • Rovníková Guinea • Rwanda • Senegal • Seychely • Sierra Leone • Somálsko • Středoafrická republika • Súdán • Svatý Tomáš a Princův ostrov • Svazijsko • Tanzanie • Togo • Tunisko • Uganda • Zambie • Zimbabwe

Teritoria, kolonie a zámořská území:

Ceuta (E) • Kanárské ostrovy (E) • Madeira (P) • Mayotte (F) • Melilla (E) • Réunion (F) • Svatá Helena (GB) • Španělské severoafrické državy (E) • Francouzská jižní a antarktická území (F)

Další územní celky se sporným mezinárodním postavením:

Somaliland • Západní Sahara (MA)

---

Zámořská území Francie

Clippertonův ostrov • Mayotte • Saint-Pierre a Miquelon • Francouzská Polynésie • Nová Kaledonie • Wallis a Futuna • Saint-Martin • Saint-Barthélemy • Guadeloupe • Francouzská Guyana • Martinik • Réunion • Francouzská jižní a antarktická území