František Škroup

František Škroup
Narození
Datum:	3. červen 1801
Místo:	Osice, Česko
Úmrtí
Datum:	7. únor 1862
Místo:	Rotterdam, Nizozemsko

František Škroup (3. června 1801 Osice – 7. února 1862 Rotterdam) byl český hudebník, dirigent a skladatel.

[editovat] Život

Narodil se v rodině osického kantora Dominika Škroupa jako páté dítě. První seznámení s hudbou dostal u svého otce a od svých 8 let již veřejně vystupoval hrou na flétnu. Po ukončení studií na gymnáziu v Hradci Králové se v roce 1819 odebral do Prahy, aby začal studovat práva. Aby si na své studium vydělal, vyučoval hudbě a zpěvu a vypomáhal ve sboru Stavovského divadla. V Praze se stýkal s již dnes zapomenutým skladatelem Janem Aloisem Jelenem.

Brzo se do popředí jeho zájmu dostalo ochotnické divadlo a spolu s jinými vlastenci založil v roce 1823 první českou operní družinu, která si vzala za úkol provozovat v Praze představení českých oper.

23. 12. 1823 byla ve Stavovském divadle hrána česky tehdy oblíbená opera rakouského skladatele Josefa Weigla „Rodina Švejcarská“, kterou do češtiny přeložil básník a posluchač filosofie Simeon Karel Macháček. Opera byla provedena ochotníky, ale její úspěch (i finanční) přispěl k tomu, že od té doby bylo Stavovské divadlo otevřeno i pro další česká představení. Úspěch této a dalších oper zpívaných česky byl pro Škroupa podnětem ke zkomponování první české opery Dráteník na libreto J. K. Chmelenského. Opera byla poprvé provedena s velkým úspěchem ve Stavovském divadle dne 2. 2. 1826. Povzbuzen jejím úspěchem začal Škroup komponovat další opery – Oldřich a Božena, Libušin sňatek. Tyto opery však již nedosáhly takového úspěchu.

V roce 1827 byl Škroup jmenován druhým kapelníkem Stavovského divadla, v roce 1837 se pak stal prvním kapelníkem. Tím byl pak po dobu 20 let. Nesmrtelnost Škroupovi zajistila hudba ke frašce Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka ve které při premiéře konané dne 21. 12. 1834 poprvé zazněla píseň slepého žebráka Mareše Kde domov můj, která se později stala českou národní hymnou.

František Škroup byl výborným dirigentem a za svého působení ve Stavovském divadle nacvičil mnoho klasických oper, skládal řadu předeher a scénických hudeb k některým hrám a fraškám. Získal si také zásluhy jako skladatel českých písní a sborů. V letech 1836–1845 působil jako varhaník synagogy v Dušní ulici (Praha).

V roce 1857 byl po 30 letech působení ve Stavovském divadle propuštěn a dán do penze pro neúspěch svých oper a neshody s tehdejším ředitelem divadla Stõgrem. Poněvadž v Praze nenašel odpovídající místo, přijal v roce 1860 místo kapelníka u německé opery ve městě Rotterdam. Po necelých dvou letech zde 7. 2. 1862 umírá a je pohřben na rotterdamském protestantském hřbitově.

[editovat] Dílo

Jako pěvec působil jako tenor a baryton. Jako vedoucí muž opery Stavovského divadla má velkou zásluhu na tom, že právě v tuto dobu se v Praze hráli (poprvé) významní hudební skladatelé (např. Richard Wagner). Podle mínění odborníků byli hráni ve slušné kvalitě.

Většina jeho děl jsou opery, které na české poměry měly velice slušnou úroveň, na světové poměry však rozhodně nestačily a nelze tvrdit, že by zasáhl do světové hudby. Skládal jak na české, tak i německé texty.

• Dráteník, 1825, premiéra byla 2. února 1826, tato zpěvohra bývá tradičně považována za počátek české opery. Libreto k ní napsal J. K. Chmelenský. F. Škroup zde zpíval hlavní roli.
• Oldřich a Božena, česká premiéra roku 1828, poté hrána ještě 1847. Německy byla tato opera hrána pod názvem Uldarich a Božena a premiéru měla v r. 1833
• Der Prinz und die Schlange, premiéra 1829, česky pod názvem Princ a had neb Amor mezi Amazonkami roku 1835
• Die Drachenhöhle, premiéra 1832
• Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka, hudba
• Libušin sňatek, premiéra 1835 s velkými změnami uvedena znovu 1850 (prakticky jde o nové dílo)
• Pouť k chrámu umění, 1846
• Columbus, napsáno 1855 premiéra v českém překladu F. Pujmana 1945, německy nebylo hráno

Složil hudbu k písni Kde domov můj

Dále byl redaktorem sbírky Věnec ze zpěvů vlasteneckých, 1839