Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| František Drtikol | |
|---|---|
| Narození | |
| Datum: | 3. březen 1883 |
| Místo: | Příbram |
| Úmrtí | |
| Datum: | 13. leden 1961 |
| Místo: | Praha |
František Drtikol (3. březen 1883 Příbram - 13. leden 1961 Praha) byl významný český fotograf tvořící v letech 1901 až 1935. Proslavil se zejména svými portréty a akty ve stylu pozdní secese, později ovlivněné kubisticko-futuristickými prvky, ale také svou duchovní praxí východních učení, především buddhismu. Je právem označován za patriarchu českého buddhismu.
Obsah |
Narodil se v Příbrami v rodině drobného obchodníka. Po studiích na místním gymnáziu se zde vyučil fotografem ve fotografickém ateliéru Antonína Maltase. Významným krokem pro jeho další rozvoj bylo studium na odborné fotografické škole Lehr und Versuchsanstalt für Photographie v Mnichově v letech 1901 až 1903. Po jejím ukončení získával zkušenosti v ateliérech v Německu, ve Švýcarsku a v Čechách. V roce 1907 založil v Příbrami svůj první vlastní fotografický ateliér, jehož provoz ovšem s finančních důvodů musel po třech letech ukončit. V roce 1910 si otevřel nový ateliér v Praze ve Vodičkově ulici. Zde se specializoval na portrétní fotografii a brzy dosáhl v tomto oboru značného uznání.
Od svého příchodu do Prahy se věnuje duchovním naukám, józe a především buddhismu. Provádí medičtaní praxi a studuje staré texty, jež později také překládá do češtiny. Jako první přeložil do češtiny nejen mnohá díla klasického buddhismu, mahájánová a vadžrajánová, ale také díla taoistická a například i množství upanišád, Šankaru, Eckhartda a další. Jako vůbec první u nás sám prakticky zabýval tibetským buddhismem, který také učil a překládal. V roce 1911 se jeho společníkem stal Augustin Škarda. Jejich firma nesla název Drtikol a spol. a fungovala i během první světové války, kdy byli oba odvolání do vojenské služby. V roce 1921 Škarda s firmy odchází, ale již v roce 1920 se firma vrací k názvu Drtikol.
V jeho ateliéru s ním pracovali učedníci a laboranti, z nichž nejslavnějším se stal Jaroslav Rössler, který se v jeho ateliéru v letech 1917-1921 vyučil a pracoval zde až do roku 1926.
Drtikolovu tvorbu inspirovala i jeho první žena Ervína Kupferová, výrazová tanečnice, která vystupovala v Národním a Vinohradském divadle. Byla Drtikolovým modelem od roku 1919 a jeho ženou v letech 1921 – 1926. Již od roku 1911 se Drtikolovy fotografie začínají objevovat na fotografických výstavách v Čechách a o několik let později i v zahraničí. Ve stejném období začínají významné české i světové časopisy publikovat jeho dílo. Ve 20. a 30. letech 20. století byl nejznámějším českým fotografem, uznávaným i v zahraničí.
Přes světový věhlas, který jeho dílo mělo, se jeho ateliér v období světové hospodářské krize, po roce 1930, potýkal s existenčními problémy. V roce 1935 svoji fotografickou činnost ukončil. Prodal svůj ateliér a s výjimkou let 1945-1946, kdy vyučoval fotografii na Státní grafické škole v Praze, se fotografii nevěnoval.
Po roce 1935 se opět vrátil k malbě a plně se věnoval duchovním naukám, především pak buddhismu, a svým žákům. Dodnes je označován za patriarchu českého buddhismu. V roce 1948 se na základě své malířské tvorby stal členem Svazu československých výtvarných umělců. Prvořadým jeho zájmem v té době však bylo studium filozofie a to jak západní tak východní a meditativní život.
Obklopen svými žáky žil ve vile na Spořilově až do své smrti v roce 1961.
zdroj: volně dle http://silamoudrosti.unas.cz
| 3. 3. 1883 | narozen v Příbrami |
| 1894–1898 | studuje nižší gymnázium |
| 1898–1901 | vyučení v ateliéru Antonína Mattase |
| 1901–1903 | studium fotografické školy (Učební a výzkumný ústav pro fotografii) v Mnichově |
| 1903–1904 | pracuje jako asistent v několika fotoateliérech v Německu, Švýcarsku a Čechách |
| 1904–1907 | vojenská služba |
| 1907–1909 | po návratu provozuje neúspěšný Ateliér pro moderní fotografii v Příbrami |
| 1910 | počátek jeho pražského fotografického působení – bytový ateliér U kolkovny 5 |
| 1911 | vydává s Augustinem Škardou album Z dvorů a dvorečků staré Prahy (50 olejotisků) |
| 1912 | vznik fotoateliéru Drtikol a spol. (portrétoval mj. Masaryka, Beneše, Janáčka, Muchu, Destinovou, Demla, Sovu, Machara, Jiráska, Suka, Martinů, Vojana, Gorkého, Valéryho, Thákura) na nároží Vodičkovy a Jungmannovy ulice č. 730; společník Augustin Škarda; ateliér se stává centrem uměleckého dění Prahy |
| 1913–1918 | dvoří se Elišce Jánské, z války jí píše množství dopisů (r. 2001 vydaných knižně nakladatelstvím Svět – viz Reference) |
| 1914–1918 | Drtikol je nasazen na frontu, ateliér je pod Škardovým vlivem; Drtikol v této době nefotografuje, zabývá se především kresbou a píše |
| 1917–1925 | v ateliéru pracuje fotograf Jaroslav Rössler, člen avantgardního uměleckého spolku Devětsil – silný vliv na atmosféru v ateliéru |
| 1919 | od tohoto roku se Drtikol již výhradně věnuje fotografii |
| 1920 | žení se s Ervinou Kupferovou |
| 1921 | narození dcery Erviny |
| 1921 | rozchod s Augustinem Škardou |
| 1922 | první samostatná výstava v Uměleckoprůmyslovém muzeu |
| 1925 | cena Grand Prix na Mezinárodní výstavě moderního dekorativního a průmyslového umění v Paříži |
| 1926 | rozvod s Ervinou Kupferovou, ta odjíždí do Ruska do angažmá Charkovského divadla (vrací se r. 1933, dcera se s otcem setkává až v 50. letech, a to pouze několikrát) |
| 1928 | na konci roku dosahl nirvány = poznání. V jednom dopise o tom píše: "A byl jsem vše a vše jsem žil, právě (proto), že jsem byl absolutní Nic." Jeho žák, František Hein, se ho na to po mnoha letech ptá: "Kdy jsi Toho dosáhl plynule? A Fráňa odpovídá: Myslím, že to bylo v devětadvacátém a stalo se mně to na Václavském náměstí. A už To neodešlo..." |
| kolem 1930 | vznikají jím diktované zápisky Oči široce otevřené věnované fotografickému umění |
| 1930–1935 | ateliéru se příliš nedaří, Drtikol pořádá kurzy pro fotoamatéry |
| 1935 | prodává ateliér, stěhuje se do ústraní pronajaté vily na Spořilově, věnuje se malířství, meditaci, duchovním vědám, překladům, učení |
| 1938 | vychází jeho fotografická monografie Žena ve světle (46 aktů) |
| 1939–1942 | Drtikol postupně předává své fotografie a kresby (více než 5000) do muzejních sbírek |
| 1942 | podruhé se žení – s Jarmilou Rambouskovou, svojí žákyní |
| 1944–1961 | k němu dochází jeho žák Evžen Štekl, jemuž se jako jedinému z žáků povedlo zachovat učení svého Mistra a předat je dalším žákům. Díky němu a jeho žákům dnes můžeme poznat Drtikolovo učení - Buddhistickou kundaliní jógu v nezměněné podobě. |
| 1945 | vstupuje do KSČ |
| 1945–1946 | krátce se vrací k pedagogické činnosti (externí pedagog na Státní grafické škole v Praze) |
| 1959 | umírá mu manželka; jeho zdravotní stav mu nedovoluje samostatný pohyb, je upoután na lůžko a odkázán na pohyb pouze na vozíku; po smrti manželky se o něj stará Anna Soukupová, jeho poslední žačka |
| 1961 | Drtikol vědomě odchází |
| zdroj: http://silamoudrosti.unas.cz |
Drtikol se proslavil jako fotograf portrétů a aktů, jeho dílo je však mnohem širší. V roce 1911 vydává album 50 olejotisků Z dvorků a dvorečků staré Prahy, kde zachycuje krásu mizejících pražských zákoutí. Ve své tvorbě ovlivněné pozdní secesí, zprvu zasahoval do svých fotografií a pomocí retuší či domalováváním pozadí je dotvářel. V pozdější době se přiklonil k takzvané čisté fotografii a výsledný obraz tvořil pouze pomoci světel a rekvizit ve svém ateliéru. V posledním období své fotografické tvorby, se odklonil od fotografování živých modelů a vytvářel stylizované papírové postavy, jejich fotografovaní mu lépe umožňovalo realizovat jeho představu výsledného obrazu. Významným prvkem Drtikolovy fotografické tvorby bylo používání ušlechtilých tisků. Pro dosažení maximálního výtvarného účinku kromě používání gumotisku, uhlotisku a olejotisku experimentoval Drtikol s mnoha dalšími technikami, které ho vedly k vývoji vlastní patentované techniky půltónové fotolitografie.
| rané stadium | vliv piktorialismu |
| 1907–1909 | za působení v Příbrami vznikají kromě portrétů a aktů také krajinářské studie a soubor z příbramských dolů na stříbro |
| poč. 20. stol. | akt – uplatňoval zásahy do negativu, malovaná pozadí, používá ušlechtilé tisky; ženy měly podobu jak zasněných víl symbolismu s radostným prožitkem života a erotiky, tak osudových žen, v nichž se mísila symbolika sexu a smrti |
| po roce 1921 | akt – členění plochy ve formě stínů a dekorace geometrických tvarů, melancholie je vystřídána dynamikou a akcí (tanečnice), místo ušlechtilých tisků používá více a více bromostříbrné fotografie |
| po roce 1925 | desítky zásadních děl, skrývajících se pod prostými názvy Studie, Akt a Kompozice (zahrnují i několik mužských aktů); v závěru desetiletí vznikl soubor fotografií s jednotným názvem Krok a k obdobně radikálním dílům patří kompozice s provazy; řada fotografických studií, které nebyly určeny k veřejné prezentaci – jsou mezi nimi i experimentální pohybové studie, související s pokusy o filmový záznam aktů; některé fotografické studie pracovaly i s několikanásobnou expozicí |
| závěr 20. let | změna Drtikolových životních priorit, stále větší příklon k osobní duchovní cestě, únava z ateliérové práce, špatná ekonomická situace podniku – to vše mělo vliv na Drtikolovo fotografické dílo stále více se zaměřující na subjektivní autorovu výpověď o tom, co znamená „žít Boží myšlenku“; práce tohoho období řadíme do kontextu imaginativní linie českého umění 30. let 20. století; vznik klíčového souboru Svět duše |
| 1931 | odpoutává se od živých modelů, věnuje se symbolickým námětům za použití neživých figur, případně vystřižených fotografií za rafinovaného použití světla, jde o naprostý protiklad k dosavadní tvorbě, Drtikol sám označuje tato díla jako „fotopuristická“ |
| 1935 | rozprodání pražského ateliéru, konec fotografické tvorby |
 |
Související články obsahuje Portál Fotografie |
