Hledat:

Invia.cz Last minute Tunisko Dovolená v Chorvatsku Pojeďte do Egypta Bulharsko Last minute Kréta
 

František I. Štěpán Lotrinský

František I. Štěpán
císař Svaté říše římské
velkovévoda toskánský
vévoda lotrinský
kníže těšínský
František I. Štěpán Lotrinský
František I. Štěpán Lotrinský
Doba vlády 17451765 (v Říši římské)
17371765 (v Toskánsku)
17291765 (na Těšínsku)
17291736 (v Lotrinsku)
Úplné jméno František I. Štěpán Lotrinský
Tituly Jeho císařské Veličenstvo (1745-1765)
Jeho královská Výsost (1729-1745)
Jeho Výsost (1708-1729, ve Francii)
Jeho Jasnost (1708-1729, ve Sv. říši římské)
Narození 8. prosince 1708
Vídeň
Úmrtí 18. srpna 1765
(ve věku 56 let)
Innsbruck
Pochován Císařská hrobka ve Vídni
Předchůdce Karel VII. (v Říši)
Leopold Lotrinský (v Lotrinsku a na Těšínsku)
Gian Gastone (v Toskánsku)
Nástupce Josef II. (v Říši a na Těšínsku)
Leopold II. (v Toskánsku)
Královna Marie Terezie
Potomci Marie Alžběta (1737–1740)
Marie Anna Josefa
Marie Karolína (1740)
Josef II.
Marie Kristina
Marie Alžběta
Karel Josef
Marie Amálie
Leopold II.
Marie Karolína (1748)
Johana Gabriela
Marie Josefa
Marie Karolína
Ferdinand Karel
Marie Antoinetta
Maxmilián František
Rod Lotrinkové
Dynastie zakladatel dynastie Habsbursko-Lotrinské
Otec Leopold Josef Lotrinský
Matka Alžběta Charlotta Orleánská

František I. Štěpán Lotrinský (8. prosince 1708 Nancy18. srpna 1765 Innsbruck) byl lotrinský vévoda (17291736, jako František III.), těšínský kníže (17291765), toskánský velkovévoda (17371765, jako František II.) a císař Svaté říše římské (17451765). Se svou manželkou Marií Terezií byl zakladatelem habsbursko-lotrinské dynastie.

Život[editovat | editovat zdroj]

František Štěpán byl druhý syn vévody Leopolda Josefa Lotrinského a jeho manželky Alžběty Charlotty Orleánské z rodu Bourbon-Orléans. Přes svou babičku Eleonoru byl pravnukem císaře Ferdinanda III. a přes svou matku pravnukem francouzského krále Ludvíka XIII. Měl tedy jak habsburské, tak bourbonské předky. Byl rovněž vnukem slavného Karla Lotrinského, jednoho z přemožitelů Osmanské říše (resp. tureckých vojsk) v bitvě u Vídně roku 1683.

Roku 1736 se František Štěpán oženil s rakouskou arcivévodkyní Marií Terezií, pozdější českou a uherskou královnou. Poté, co roku 1740 převzala Marie Terezie vládu nad habsburskou monarchií, se stal jejím spoluvladařem a roku 1745 byl ve Frankfurtu nad Mohanem zvolen za římskoněmeckého císaře. František Štěpán byl otcem císařů Josefa II.Leopolda II. a spolu s Marií Terezií zakladatelem habsbursko-lotrinské dynastie.

Rodná země Františka Štěpána, Lotrinsko, tvořila po celá staletí nárazníkové pásmo mezi Francií a říší Habsburků, neustále se ocitala ve válečném stavu a dynastie tak opakovaně přicházela o části svých území a zase je získávala zpět. Už za Leopolda Josefa Lotrinského došlo v zemi k částečné stabilizaci politické i hospodářské situace, potřebné reformy ale zavedl až František Štěpán, který převzal vládu nad vévodstvím, když mu bylo dvaadvacet let.

Nápadník nejžádanější evropské princezny[editovat | editovat zdroj]

Císař František I. Štěpán s chotí Marií Terezií

Své dětství a mládí strávil František Štěpán částečně na vídeňském dvoře. Manželem rakouské arcivévodkyně Marie Terezie se měl původně stát jeho starší bratr Clemens, který však zemřel na neštovice. Náhradníkem se proto stal František Štěpán, který byl u habsburského dvora oblíbený pro svou příjemnou povahu, pro kterou si ho vážili jak císař Karel VI., tak i jeho dcera Marie Terezie. Za souhlas se sňatkem Marie Terezie a Františka Štěpána požadovala Francie odstoupení Lotrinska ve svůj prospěch. Jako náhrada bylo mladému vévodovi poskytnuto Toskánsko, kde však stále vládla rodina Medici, a Lotrinčan tak musel nejprve více než rok čekat na smrt Giana Gastona Medici, jejího posledního příslušníka. Po tuto dobu bylo jediným územím, kterému František Štěpán vládl, Těšínské knížectví.

Už roku 1730 byl František Štěpán jmenován místodržitelem v Uhrách a sídlil v Prešpurku (dnes Bratislava). Poté se stal generálním guvernérem v Rakouském Nizozemí, ale tuto funkci nikdy nevykonával, a to i přesto, že pro něj byla zdrojem vydatných příjmů. Postupem času získával František Štěpán další funkce a úřady, avšak bez jakékoliv faktické moci, kterou držela pevně ve svých rukou jeho manželka, která zůstávala i titulárně jedinou paní Rakouska. Všechny snahy Františka Štěpána podílet se na státních záležitostech ztroskotaly.

Mladý František Štěpán byl svým tchánem Karlem VI. postaven do čela císařských vojsk během rakousko-turecké války v letech 1737–1739, když se Rakousko postavilo na stranu Ruského impéria v jeho válce proti Osmanské říši (1735-1739). Pro údajnou nevolnost ovšem bojiště opustil, velení přenechal hraběti Königseggovi a s manželkou Marií Terezií se uchýlil do Toskánska.[1]

Jistého vrcholu své politické kariéry dosáhl František Štěpán roku 1745, když byl korunován císařem Svaté říše římské. Pro něj však vysoký úřad císaře zůstal téměř jen titulem bez politického významu. Skutečnou vládkyní římskoněmecké říše se stala Marie Terezie, která získala titul císařovny odvozený od jejího postavení císařovy manželky.

V soukromí[editovat | editovat zdroj]

V soukromém životě byl František Štěpán považován většinou současníků za příjemného a sympatického člověka. Byl skromný a dával přednost neokázalému měšťanskému stylu života. Vídeňská šlechta jej ale nikdy nepřijala za svého a až do konce jeho života mu dávala najevo, že je pro ni cizincem. František Štěpán pobuřoval své aristokratické okolí nechutí k dvorským ceremoniálům, chodil na tehdejší dobu nedbale oblečen a choval se zcela přirozeně, což bylo nepřijatelné. Byl svobodný zednář.[2] Vnucená zahálka vedla u něj zpočátku k frustraci a postupem času k tomu, že se začal věnoval dokonce hazardním hrám a stále častěji také svým milenkám. I přes časté žárlivé scény a spory ale bylo manželství Marie Terezie a Františka Štěpána považováno za poměrně šťastné a vzešlo z něj 16 dětí.

Podnikatel[editovat | editovat zdroj]

František Štěpán projevil v oblasti podnikání a obchodu mimořádné vlohy. Svého dědictví v Toskánsku se ujal roku 1739, stejně jako předtím v Lotrinsku se i zde pustil do radikálních reforem a zdejší zdevastované hospodářství přivedl k novému rozvoji. Toskánsko se stalo vydatným zdrojem příjmů do jeho osobní pokladny.

V roce 1743 zemřela falcká kurfiřtka Anna Marie Luisa Medicejská, poslední potomek rodu Medici, a František Štěpán jako její bratranec po ní získal ohromné dědictví. Své peníze ihned investoval a začal skupovat četná panství. Jeho nejvýznamnějším majetkem se staly Holíč a Šaštín na jihozápadě dnešního Slovenska. Podnikání na těchto svých panstvích se osobně a se zaujetím věnoval. V Holíči založil manufakturu na keramiku, čímž zahájil průmyslovou výrobu světoznámé holíčské keramiky. Postupem času zaměstnával na svých statcích a v manufakturách víc než deset tisíc zaměstnanců. V roce 1736 založil manufakturu na výrobu bavlněných a polobavlněných tkanin v Šaštíně a královský hřebčín v Kopčanech.

Byl zdatným obchodníkem a brzy převzal veškeré zásobování habsburské armády. V době prusko-rakouské, tzv. sedmileté války, zásoboval dokonce i armádu nepřítele, pruského krále Fridricha II., což považoval za obzvláště dobrý obchod. František Štěpán rovněž založil několik bank, centrálou jeho finančního impéria se stal tzv. Císařský dům ve Wallnerově ulici ve Vídni. Nakonec situace došla tak daleko, že František Štěpán půjčoval své soukromé peníze na vysoký úrok i habsburské státní pokladně, která byla ve finanční krizi. Díky tomu přenechala Marie Terezie svému manželovi v roce 1763 finanční správu země. Finanční situace habsburského soustátí se začala rychle stabilizovat, dalšímu pozitivnímu vývoji ale zabránila v roce 1765 Františkova smrt. Obrovský majetek, který František Štěpán po sobě zanechal, se stal základem soukromého majetku rodu Habsburků.

Genealogie[editovat | editovat zdroj]

Předci Františka I. Štěpána Lotrinského ve třech generacích
František I. Štěpán Otec:
Leopold Josef Lotrinský
Děd:
Karel V. Lotrinský
Praděd:
Mikuláš František Lotrinský
Prababička:
Klaudie Lotrinská
Babička:
Eleonora Marie Josefa Habsburská
Praděd:
Ferdinand III. Habsburský
Prababička:
Eleonora Magdalena Gonzagová
Matka:
Alžběta Charlotta Orleánská
Děd:
Filip I. Orleánský
Praděd:
Ludvík XIII.
Prababička:
Anna Rakouská
Babička:
Alžběta Šarlota Falcká
Praděd:
Karel I. Ludvík Falcký
Prababička:
Šarlota Hessensko-Kasselská

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Z manželství s Marií Terezií vzešlo 16 dětí, 5 synů a 11 dcer. Šest dětí zemřelo ještě za života jejich matky (č. 1, 3, 7, 10, 11, 12). Tři dcery se jmenovaly Marie Karolína (č. 3, 10 a 13). Dva synové se stali císaři (č. 4 a 9). Syn Leopold II. měl také 16 dětí.

Synové[editovat | editovat zdroj]

Synové Františka Štěpána
Josef II. Karel Josef Leopold II. Ferdinand Karel Max František
(1741 – 1790) (1745 – 1761) (1747 – 1792) (1754 – 1806) (1756 – 1801)
Joseph II by Tröndle.jpg
Karl Joseph Austria 1746 1761.jpg
Leopold II.jpg
Archduke Ferdinand Karl of Austria-Este 1762 by Liotard.jpg
Maximilian Franz Austria 1756 1801 portrait.jpg

Dcery[editovat | editovat zdroj]

Dcery Františka Štěpána
Marie Anna Marie Kristina Marie Alžběta Marie Amálie Johana Gabriela Marie Josefa Marie Karolína Marie Antonie
(1738 – 1789) (1742 – 1798) (1743 – 1808) (1746 – 1804) (1750 – 1762) (1751 – 1767) (1752 – 1814) (1755 – 1793)
Archduchess Maria Anne of Austria.jpg
Meister der Erzherzoginnenportraits 001.jpg
Maria Elisabeth of Austria 1762 by Liotard.jpg
Maria Amalia of Habsburg Lorraina Parma.jpg
Johanna Gabrielle of Austria 1762 by Liotard.jpg
Maria Josepha of Austria 1762 by Liotard.jpg
Maria Karolina of Austria Queen.jpg
Marie Antoinette Young2.jpg

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Andrew Wheatcroft (2008), Nepřítel před branami – Habsburkové a Osmané v bitvě o Evropu, s. 201
  2. Wolfgang Amedeus Mozart – Master Mason na njfreemason.net (anglicky)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Karel Albrecht Bavorský
Znak z doby nástupu Císař Svaté říše římské
17451765
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Josef II.
Předchůdce:
Gian Gastone Medicejský
Znak z doby nástupu Toskánský velkovévoda
František II.
17371765
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Leopold II.
Předchůdce:
Leopold Josef Lotrinský
Znak z doby nástupu Lotrinský vévoda
František III.
17291736
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Stanislav I. Leszczyński
Předchůdce:
Leopold Josef Lotrinský
Znak z doby nástupu Těšínský kníže
17291765
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Josef II.
 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_I._Štěpán_Lotrinský&oldid=15721826
Stránka byla naposledy upravena 7. 1. 2018 v 18:24. Editovat celý článek František I. Štěpán Lotrinský.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy