Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Principem frekvenční modulace (FM) je závislost okamžitého kmitočtu nosné vlny na změnách amplitudy modulačního signálu. Můžeme říct, že okamžitá úhlová frekvence Ω(t) je funkcí času a mění se v rytmu okamžité výchylky modulačního signálu. Informace je tedy kódována nikoliv změnou amplitudy nebo fáze, ale změnou frekvence nosné vlny. Maximální amplitudě napětí modulačního průběhu Um odpovídá maximální změna kmitočtu nosné, kterou nazýváme frekvenční zdvih a značíme Δf, čemuž odpovídá úhlová frekvence ΔΩ.
Obsah |
Obecně bude mít nosná vlna následující průběh:
Úhlovou frekvenci jako harmonickou funkci času můžeme vyjádřit vztahem:
Po dosazení do rovnice nosné vlny a položením fázového posuvu φ = 0 (jeho velikost je konstantní a nemá vliv na výsledek dalších odvození a výpočtů) dostáváme vztah:

Dále zavádíme parametr zvaný modulační index FM označený mFM:
Dosazením funkce Φ(t,ω) zpět do rovnice
dostáváme obvyklý tvar rovnice frekvenčně modulované vlny:
Úpravou rovnice frekvenčně modulované vlny podle vzorce pro součin argumentů funkce sinus získáme rovnici ve tvaru:

Dále platí, že lze provést tento rozvoj:


Vidíme, že vzniká nekonečná řada součinů. Funkce označené jako Jn(mFM) jsou Besselovy funkce I. druhu n-tého řádu s argumentem mFM, což je modulační index FM. Dosazením do poslední rovnice a další úpravou podle vzorců pro součiny goniometrických funkcí získáme nekonečnou řadu diskrétních složek o úhlových frekvencích:


Z výše uvedeného rozvoje vyplývá, že frekvenční modulace jednou frekvencí ω vytvoří nekonečně mnoho postranních frekvencí, jež jsou rozmístěny symetricky na obě strany od nosné frekvence ve vzdálenostech daných násobky modulační frekvence ω. Amplitudy nosné vlny i jednotlivých postranních frekvencí jsou dány hodnotami Besselových funkcí I. druhu Jn(mFM) a jsou tedy závislé na modulačním indexu. Směrem od nosné tyto amplitudy postupně klesají, nikoliv však monotónně. Pro některé konkrétní hodnoty modulačního indexu mohou jednotlivé složky zcela vymizet (hodnota funkce Jn(mFM) je právě nulová). Stejně tak může vymizet i nosná vlna, platí-li, že J0(mFM) = 0. Vzhledem ke klesajícím hodnotám amplitud jednotlivých složek klesá jejich vliv na kvalitu přenosu. Pro dostatečně kvalitní přenos pak stačí přenášet pouze několik prvních postranních kmitočtů. Kolik je jich v konkrétním připadě třeba závisí na modulačním indexu a přípustné degradaci přenášeného signálu. Pro kvalitní přenos je třeba modulační index zhruba 3 až 5. Nižší způsobuje větší zkreslení, vyšší zhoršuje odstup signál / šum. Pro zlepšení šumových poměrů se při FM přenosu běžně používá nadzvednutí vyšších frekvencí modulačního spektra (nízkofrekvenční preemfáze a deemfáze).
Potřebná šířka přenosového pásma je závislá na modulačním indexu mFM. Pro hodnotu mFM = 5 se uvádí následující empirický vzorec:
FM je běžně využívána v pásmu VHF pro kvalitní přenos zvuku. Zvuk u klasických analogových televizních soustav je také přenášen za použití frekvenční modulace, pro komerční i radioamatérské komunikační účely je využívána její úzkopásmová forma. Dalším využitím je FM syntéza, která získala oblibu díky raným syntezátorům a stala se standardním způsobem syntézy zvuku u několika generací zvukových karet. Bez FM by se taktéž neobešel analogový magnetický záznam obrazu, kde je s malým modulačním indexem používána pro snížení oktávového rozsahu zaznamenávaného signálu, a to z cca 18 oktáv na méně než 3 oktávy.
| Služba | fmax | Δf | mFM |
|---|---|---|---|
| FM rozhlas mono | 15 kHz | 75 kHz | 5 |
| FM rozhlas stereo | 53 kHz | 75 kHz | 1,42 |
| TV zvuk | 15 kHz | 50 kHz | 3,33 |
| Komunikační účely | < 0,5 | ||