Fridrich Falcký

Fridrich
král český a kurfiřt falcký
Fridrich Falcký jako český král s českými korunovačními klenoty, obraz Gerrita von Honthorsta z roku 1634.
Doba vlády	19. září 1610 – 25. únor 1623 26. srpen 1619 – 22. prosinec 1621
Korunovace	4. listopadu 1619
Narození	26. srpen 1596
	zámeček Deinschwang, Amberg
Úmrtí	29. listopad 1632
	Mohuč
Pochován	Neznámé
Přechůdce	Fridrich IV. Falcký Ferdinand II. Český
Následník	Maxmilián I. Bavorský Ferdinand II. Český
Královna	Alžběta Stuartovna
Potomci	dědic Karel I. Ludvík a dalších 12. dětí
Rod	Wittelsbachové
Otec	Fridrich IV. Falcký
Matka	Ludvika Juliana Nasavsská

Fridrich Falcký (26. srpna 1596 na loveckém zámečku Deinschwang u Ambergu – 29. listopadu 1632 v Mohuči) byl vévoda a kurfiřt falcký (jako Fridrich V.), vůdce Protestantské unie a (vzdoro)král český (1619–1621). Pocházel z rodu falckých Wittelsbachů.

Fridrich byl synem Fridricha IV. Falckého a jeho manželky Luisy z Nassau. Jeho otec zemřel v roce 1610, když bylo jeho synovi čtrnáct let. Fridrich se tedy formálně stal falckým kurfiřtem, samostatné vlády se ale ujal až po dosažení plnoletosti. Ve jménu svého syna vládla Ludvika Juliana z Nassau. Od roku 1613 byl ženatý s Alžbětou, dcerou anglického a skotského krále Jakuba I. (VI.).

[editovat] Zimní král

V roce 1618 vypuklo v Čechách stavovské povstání, jehož představitelům Fridrich projevoval otevřené sympatie a snažil se jim zprostředkovat finanční a vojenskou pomoc. O rok později si ho protestantské stavy zvolily za krále, přičemž generální sněm českých zemí odmítl již v roce 1617 uznaného a korunovaného krále Ferdinanda II. Fridrich Falcký po zjevném váhání nabídku přijal a 4. listopadu 1619 byl korunován českým králem.

Stavovští předáci spoléhali na Fridrichovy vazby na panovníky významných nekatolických zemí, tedy především na pomoc Anglie a severního Nizozemí. Tato myšlenka ale dostala povážlivé trhliny, protože především anglický král Jakub I. svého zetě Fridricha a české vzbouřence nepodpořil. V Čechách naopak Fridrich ztrácel sympatie kvůli germanizačním tendencím svého dvora.

Fridrich se ovšem stal králem až v době, kdy se stavovské povstání dostalo do defenzivy. Navíc katolickou ligu podporovalo španělské zlato, zatímco finance českých zemí nebyly v nejlepším stavu. Po bitvě na Bílé hoře (8. listopadu 1620) opustil Fridrich Pražský hrad a odjel do Vratislavi. Ztratil české království a postupně i veškerý zbytek svých lén (Slezsko, Moravu i obě Falce) a byl uvržen do říšské klatby. V roce 1623 udělil císař Falc i s kurfiřtskou hodností svému spojenci vévodovi Maxmiliánu Bavorskému. Fridrich si díky příbuzným vybudoval dvůr v Haagu. Zemřel jako štvanec v Mohuči, pravděpodobně na tyfus.^[zdroj?]

[editovat] Potomci

Od roku 1613 byl Fridrich Falcký ženatý s Alžbětou, dcerou anglického a skotského krále Jakuba. Mezi jejich třinácti dětmi byli mj. Ruprecht Falcký, vojevůdce královské strany za anglické občanské války, či Žofie Falcká, která se později stala matkou prvního anglického krále z hannoverského rodu - Jiřího I., od něhož se dodnes odvozuje následnictví britského trůnu (viz Act of Settlement 1701).

[editovat] Literatura

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu

Fridrich Falcký

• ČECHURA, Jaroslav. Zimní král: aneb české dobrodružství Fridricha Falckého. Praha : Rybka Publishers, 2004. 380 s. ISBN 80-86182-79-7.

Předchůdce: Ferdinand II.

Český král Fridrich I. 1619–1620

Nástupce: Ferdinand II.

Předchůdce: Fridrich IV.

Falcký kurfiřt Fridrich V. 1610–1623

Nástupce: Karel I. Ludvík