Frustrace

Frustrace je pocit, pokud se něco důležitého nepovede a v nejbližší v době není šance to napravit ať už pro to, že už to prostě není možné anebo v tom brání něco s čím si nelze poradit. Je zklamáním či pocitem ze zmaru.

[editovat] Frustraci způsobuje nějaká překážka

Překážka, která brání vyřešit problém může být jak v okolním prostředí, tak uvnitř frustrovaného:

• Překážkou z okolního prostředí mohou být třeba peníze, které měly přijít a se kterými se počítalo pro uhrazení účtu, jste frustrovaní, protože musíte počkat, až peníze dojdou a do té doby máte svázané ruce. Tento problém se ovšem vyřeší v momentě, kdy se částka objeví na účtu.
• Překážkou uvnitř je například averze k rodinnému příslušníkovi, se kterým kdysi došlo k hádce a od té doby jste se nesetkali, ale při každém setkání s ostatními členy rodiny se o tom mluví, z čehož jste frustrovaní, ale váš odpor k setkání s oním příbuzným brání uzavření celé situace.

[editovat] Míra frustrace

Frustrace je stav při závažném neuspokojení našich potřeb, které jsou pro každého individuální: každého tedy může frustrovat něco jiného, co druhého nechá v naprostém klidu. Pro někoho je frustrující přestávka před písemným testem, pro jiného čekání na výsledky a pro dalšího oznámení špatných známek. Frustrovaní můžeme být z opakovaného odmítnutí nebo z výzvy, která přesahuje naše schopnosti.

Ovšem nejen naše potřeby rozhodují o tom, co nás frustruje a co nás ještě nechá v klidu. Dalším faktorem je Frustrační tolerance, která je mírou odolnosti jedince. Ač je dvěma lidem stejná situace skutečně nepříjemná, ten s vyšší mírou frustrační tolerance ji snáší nepochybně lépe. Pokud jsme frustraci vystavováni frustrační tolerance se zvyšuje a to tím víc, čím častěji se s ní musíme vyrovnat. Postupně začneme rozdělovat věci na podstatné (velké), na nichž nám skutečně záleží a na nepodstatné (malé) kvůli nimž nemá smysl se rozčilovat.

Frustrace se také obecně snáší lépe dospělým, než dětem nebo starším osobám. Frustrující situace se také mnohem lépe dá překonat, pokud se v ní ocitne více osob, protože člověk nemá pocit, že je na vše sám.

[editovat] Co se v nás děje

Organismus, který je připraven bojovat s problémem neustále naráží na neřešitelnost překážky, která nás odsuzuje k pasivitě, nečinnosti, bezmocnému čekání a nahromaděnou energii k „boji“ musíme nějak vybít nebo přetransformovat. Cítíme stále dokola vztek, napětí a zklamání z neúspěchu. a tak přichází přirozený důsledek snahy o vyřešení neřešitelné situace, organismus se frustraci brání. Nejčastěji tento stav řešíme agresí, a už slovní, kdy nadáváme na příčinu frustrace, na svět a na všechno kolem sebe a nebo agresi namíříme přímo proti něčemu či někomu a tak poškozujeme věci, ubližujeme někomu druhému, či dokonce poškozujeme sami sebe. Extrémními případy agrese jsou vražda nebo sebevražda.

[editovat] Způsoby obrany

nebo se organismus frustraci brání respektive používá obranné mechanismy. To se děje naprosto podvědomě (odborně řečeno nevědomě, a pomáhají nám cítit se méně nepříjemně, když se nám něco nepodaří, a lépe zvládat situace kdy prostě něco nevyjde. Nejznámější jsou:

1. Racionalizace – (od racio – lat rozum) je rozumové zdůvodnění toho, proč jsme neuspěli. Někdy použijeme objektivní fakty a jindy prostě sami sebe přesvědčíme o tom, že o úspěch jsme vlastně nestáli, protože by s ním určitě byla spojena nějaká nepříjemnost.
2. Kompenzace – je náhrada nedosažitelného něčím snadnějším, co pro nás bude mít podobný význam.
3. Sublimace – uplatnění něčeho společnosti nepřípustného v oblasti, kde je to nejen přípustné, ale také žádané.
4. Projekce – Nápady a myšlenky, které jsou pro nás nepříjemné, přisoudíme někomu jinému. (Já ji nemiluji, to ona je zamilovaná do mne)
5. Regrese – návrat na nižší (popřípadě zaseknutí se na jednom) vývojový stupeň, kterému přirozeně přizpůsobíme i své chování, takže čtyřicetiletý úspěšných podnikatel se najednou může stát pubertálním výrostkem se všemi hloupými nápady, které k tomuto věku patří. Může být přechodná a po určitém období opět vymizet, nebo trvalá a jedinec už nikdy nedosáhne vyššího vývojového stupně.

[editovat] Pokročilá frustrace

Pokud frustrace trvá delší dobu, může se z ní stát deprivace, což je už závažné a velmi špatně odstranitelné duševní onemocnění.

Pokud už ztratíme smysl života, neboli nás frustruje úplně všechno život nevyjímaje, pak jde o existenciální frustraci, která se dá léčit s pomocí psychologa nebo spíše psychiatra

[editovat] Související články

• Nevědomí
• Flegmatik
• Psychologie