Fyzická osoba

Fyzická osoba (FO) je pojem užívaný převážně v právu, kde je třeba odlišovat osoby v běžném slova smyslu (lidi) od jiných druhů osob (právnická osoba).

Způsobilost k právům a povinnostem (právní subjektivitu) má každý člověk od početí do smrti; v době mezi početím a narozením, kdy právo hovoří o tzv. nascituru, je však tato způsobilost podmíněna tím, že se plod narodí živý. V opačném případě nastoupí právní fikce, že fyzická osoba nikdy neexistovala (což má významný důsledek v dědickém právu, neboť mrtvě narozený plod nemůže nabývat dědictví a nestává se tedy sám zůstavitelem).

Plnou způsobilost nabývat právními úkony práv a povinností (zavazovat se) mají jen zletilí, tzn. ti, kteří dovršili 18 let věku (nebo dovršili 16 let věku, ale uzavřeli s povolením soudu manželství) a kteří zároveň nebyli této způsobilosti zbaveni. Zbavit zcela nebo zčásti způsobilosti k právním úkonům může fyzickou osobu pouze soud (tato řízení jsou v Česku poměrně častá, iniciují je příbuzní, kteří si přejí vyloučit u potenciálních zůstavitelů testovací způsobilost, aby dosáhli neplatnosti závěti a mohli zdědit jejich majetek jako dědicové ze zákona).

Nezletilí jsou schopni nabývat v zásadě všech práv a povinností. Právní úkony, které sami činí, jsou však platné jen tehdy, pokud svou povahou odpovídají jejich rozumové a volní vyspělosti. V ostatních případech musí nezletilého zastoupit jeho zákonný zástupce. To znamená, že desetileté dítě může platně uzavřít kupní smlouvu v hypermarketu a koupit si sáček bonbonů, ale nemůže si samo platně koupit dovolenou.