Hledat:

Invia.cz Last minute Tunisko Dovolená v Chorvatsku Pojeďte do Egypta Bulharsko Last minute Kréta
 

Gabriel Jean Joseph Molitor

Gabriel Jean Joseph Molitor
Général Gabriel Jean Joseph Molitor.jpg
Narození 7. března 1770
Hayange
Úmrtí 28. července 1849 (ve věku 79 let)
Paříž
Místo pohřbení krypta Saint-Louis-des-Invalides
Ocenění velkokříž Řádu čestné legie
Maršál Francie
Jména vepsaná pod Vítězným obloukem
velkokříž Řádu sjednocení
rytíř Řádu sv. Michala
… více na Wikidatech
Funkce Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ17457216
member of the Chamber of Peers
Pair of France
Peer of France
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gabriel-Jean-Joseph, hrabě Molitor (7. března 1770, Hayange, Francie - 28. července 1849, Paříž) byl francouzský generál, maršál Francie.

Život[editovat | editovat zdroj]

Molitor vstoupil hned po výbuchu revoluce jako kapitán do praporu dobrovolníků a velel během tažení generála Hoche roku 1793 pěší brigádě (Kaiserslautern, Weissenburg) a později střídavě u moselské, rýnské i dunajské armády pod velením Pichegrua, Klebera, Moreaua i Jourdana. Roku 1795 byl při útoku na pevnost Mohuč těžce raněn. Brigádním generálem se stal 30. ledna 1799 a bojoval pod Massenou ve Švýcarsku a podmanil si kanton Uri. Proti Suvorovovi a Jelačičovi po těžkých bojích jej uhájil. Roku 1800 se ve svazku Moreauovy armády vyznamenal na Rýnu a významně přispěl k vítězství u Messkirchu (4. května 1800). Poté se sborem 5 000 mužů odeslán do Tyrol. Obsadil Bregenz, Feldkirch a Graubünden a uskutečnil tak kontakt s italskou armádou. Povýšen do hodnosti divizního generála byl 6. října 1800 a následně 4 roky velel pěší divizi v Grenoblu. Roku 1805 bojuje s Massenou v Itálii a vyznamenal se mimořádně v bitvě u Caldiera (29.-31. října 1805). Po bratislavském míru (26. prosince 1805) byl jmenován generálním guvernérem Dalmácie a roku 1806 obsadil Dubrovník (Ragusa), když vytlačil Rusy a Černohorce. Roku 1807 velel v Pomořansku a bojoval proti Švédům u Damgarten a Löbnitz následně obsadil Stralsund. Ve funkci generálního guvernéra Pomořanska nahradil maršála Bruneho a Napoleon mu přiznal titul císařského hraběte s vysokou apanáží. V tažení roku 1809 tvořila Molitorova divize část sboru Massenova (Aspern - 21.a 22. května 1809, Wagram - 5. a 6. července 1809). Následující rok pak velel okupační armádě v hansovních městech. Mezi léty 1811-1813 velel armádě v Holandsku a roku 1814 byl podřízen McDonaldovi a bojoval m. j. u Chalons-sur-Marne či u La Ferte-sous-Jouarre.

Po abdikaci Napoleona se podřídil Bourbonům a byl zařazen do funkce generálního inspektora pěchoty. Během Sta dnů se opět přidal k Napoleonovi a ten jej pověřil velením sboru 20 000 mužů, bránících Alsasko. Po císařově abdikaci upadl do nemilosti a opustil armádu. Roku 1818 byl však opět do funkce generálního inspektora infanterie jmenován a roku 1823 velel 2. sboru při tažení do Španělska a poté byl povýšen do hodnosti maršála Francie, stav se současně i pairem. V komoře pairů se stal známým řečníkem a roku 1827 se stal předsedou komory. Červencová revoluce nezměnila nic na jeho funkcích a později byl Ludvíkem Filipem jmenován guvernérem pařížské Invalidovny (1849) a téhož roku byl presidentem Ludvíkem Napoleonem Bonapartem jmenován velkokancléřem Čestné legie. Po jeho smrti mu město Nancy zřídilo sochu. Jeho jméno je vyryto na Vítězném oblouku v Paříži.

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gabriel_Jean_Joseph_Molitor&oldid=15455359
Stránka byla naposledy upravena 13. 10. 2017 v 19:11. Editovat celý článek Gabriel Jean Joseph Molitor.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy