Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
|
Gaviál indický |
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Gaviál indický
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Gavialis gangeticus Gmelin, 1789 |
||||||||||||||||
![]() oblast původního rozšíření gaviála indického
|
Gaviál indický (Gavialis gangeticus) je kriticky ohrožený druh krokodýla, žijící v Indii, kde je považován za posvátné zvíře.
Obsah |
Dospělí jedinci dosahují délky 3,5 až 7 metrů a váží 160 až 180 kilogramů. Hlava o délce až 130 centimetrů je zakončena čelistmi, jejichž délka může být téměř jeden metr. Z nich vyrůstá přes sto velmi ostrých zubů, které jsou jejich hlavním nástrojem pro obstarávání potravy. Na vrcholu hlavy jsou posazeny vystouplé oči; ve spojení s jejich ostrým zrakem gaviálům umožňují pozorovat okolí zpod hladiny vody, i když zbytek těla je ponořen; oči jsou vytočeny do stran, takže přehlédnou široký úhel bez otáčení hlavou.
Dospělí samci mají na čenichu na konci horní čelisti chrupavčitý výrůstek zvaný ghara (v hindštině „hrnec“). Kromě funkce odlišení samců slouží i při dorozumívání zvířat jako rezonátor.
Nohy gaviálů jsou málo vyvinuté a proto jsou na souši neobratní. Jsou však opatřeny plovacím kýlem a ploutevním lemem, díky čemuž výborně plavou. Napomáhá jim při tom i dlouhý ohebný ocas, který je zploštělý ze stran a shora lemovaný řadou dobře viditelných hrotitých šupin. Ocas dosahuje až poloviny délky celého těla a díky jeho příčným pohybům mohou gaviálové rychle plavat vpřed i obratně zatáčet.
Nejvhodnějším přirozeným prostředím jsou členité řeky s velkým průtokem vody, strmými břehy, mělčinami, tůněmi a ostrůvky. Zde tráví dospělí gaviálové většinu času a loví; jejich potravu tvoří převážně ryby. Žijí v harémech – samci se obklopují několika samicemi. Samice hloubí v písčitých březích jámu do níž kladou vejce a poté ji opět pískem zahrnou. Okolo hnízda pak hlídkují až po dobu tří měsíců, než se z vajec vylíhnou mladí gaviáli. Po vylíhnutí se mláďata přemístí do vody a zůstávají zpočátku v péči rodičů kteří je hlídají, krmí a vozí na zádech nebo na hlavě.
Gaviálové původně obývali Pákistán, Indii, Nepál, Bangladéš a Barmu – povodí řek Indus, Ganga, Mahanadi, Narayani, Brahmaputra a Irrawada. V důsledku znečištění vody, lovu, mizení původních biotopů a dalších faktorů se stali druhem ohroženým vyhynutím. Nejvýznamnější současná kolonie gaviálů žije dnes v Indii v povodí Gangy – v řekách Girwa a Čambal, další poslední zbytky se vyskytují v Nepálu. Jejich celkový počet se odhaduje na asi dvě stovky jedinců.
Od dubna 2008 mohou gaviály spatřit i návštěvníci pražské zoologické zahrady v novém pavilónu Čambal. Zoo získala z Indie sedm gaviálů a stala se tak jedinou evropskou zoo vlastnící tyto vzácné plazy. Mimo Indii je dosud chovalo pouhých 10 zoo ve čtyřech zemích (USA, Japonsko, Singapur a Srí Lanka)[1]. Zoo od ledna 2008 věnuje na záchranu ohrožených druhů jednu korunu z každé návštěvnické vstupenky a bude tak přispívat i na záchranu gaviálů.