Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto článku mohou být specifikovány na diskusní stránce.
GeForce je značka grafických karet firmy NVIDIA. První karty nesoucí značku GeForce byly určené pro high-endové hráčské počítače, postupem času ale firma pokryla celé cenové spektrum. V roce 2006 byla v prodeji osmá generace tohoto čipu. Na podzim roku 2007 se plánuje devátá generace, mezi hlavní inovace patří podpora DirectX 10.1 a PCI-E 2.0.
Obsah |
Níže uvedená tabulka zobrazuje vazbu mezi názvem grafického procesoru (GPU) a obchodními názvy:
| Jméno GPU | Obchodní název |
|---|---|
| NV04/05 | Riva TNT, TNT2 |
| NV1x | GeForce 256, GeForce 2, GeForce 4 MX |
| NV2x | GeForce 3, GeForce 4 Ti |
| NV3x | GeForce 5 |
| NV4x (G7x) | GeForce 6, GeForce 7 |
| NV5x (G8x) | GeForce 8 |
GeForce 256 (kódové označení NV10) je první z řady zástupce řady GeForce, je proto také známá také pod jménem GeForce. Její uvedení na trh proběhlo v srpnu 1999. Od svého přímého předchůdce (RIVA TNT 2) je obohacená o počet pixel pipeline, „offloading host“, geometrické výpočty, hardwarové přehrávání videa MPEG-2 a především implementací transformací a nasvícení (T&L, transform and lighting).
GeForce 2 (kódové označení NV15) je druhou generací série GeForce.
GeForce 2 GTS je první model druhé generace, nazývaný též NV15. Koncové označení vychází z jeho schopnosti zpracovat 1,6 miliardy textelů - Giga Texel Shader (GTS). Byla přidaná dvojitá sekundární jednotka mapingu textur - Texture Maping Unit (TMU) s 4 pixel pipeline, to vše při frekvenci jádra (200 Mhz). V porovnání s GeForce 256 byl filtrate karty 3,3× větší (GeForce 256 480 Mtex/s). Další hardwarové vylepšení ovlivnila schopnost práci pipeline s videem. HDVP (vysoká definice procesu videa) je přehrávání videa ve vysokém rozlišení. Toto řešení značně ulehčilo CPU práci.
Koncem roku 2001 vyšla varianta GeForce 2 Ultra s vyšší frekvencích jádra a paměti.
Další variantou byla ořezaná GeForce 2 MX. Přišla však o 2 pipeline a její filltrate spadl na polovinu. Karta trpěla absencí T&L a z počátku i slabými ovladači.
GeForce 3 (kódové označení NV20) je grafická karta od společnosti NVidia. Jejím předchůdcem je GeForce 2 GTS a nástupcem GeForce4 Ti. Jeho upravený derivát (NV2A) pracuje v konzoli Xbox. Profesionální řada GeForce 3 je známá jako Quadro DCC.
GeForce 3 se odlišovala od svých předchůdců GeForce 256 a GeForce 2 GTS hned v třech oblastech. Měla přidány programovatelné vertex a pixel shadery podle specifikace DirectX 8.0 - specializované malé jednotky navržené na práci s malými vlastními efekty T&L, což zvýšilo flexibilitu celé karty. Druhou oblastí byla technologie LMA (Lightspeed Memory Architecture), která byla navržena pro překreslování objektů, úzkou spolupráci se známým Z-bufferem a také efektivní management paměťové sběrnice (známý nedostatek u GeForce 2). Třetí oblastí byla změna v anti-aliasingu způsobená přechodem z multisamplingu na supersampling s mnohem vyšší efektivitou.
GeForce 4 je v čtvrtá generace grafického čipu GeForce společnosti nVidia. GeForce 4 se dělí na výkonnější řadu Ti a řadu MX. MX série je téměř identická s GeForce 4Go (NV17M) pro trh s notebooky. Obě linie byly uvedeny na trh na jaře roku 2002. GeForce 4Go měla krátký život, ještě koncem téhož roku ji nahradila varianta GeForce 4200Go.
Vyšla v dubnu roku 2002. Předchůdce je již zmíněná GeForce 3 a nástupce GeForce 5. Jádro NV25. Podobá se nejvíc GeForce 3, hlavní mezník tvoří zvýšená rychlost jádra a paměti, vylepšený řadič paměti, vylepšený pixel a vertex shader, hardwarový antialiasing a vylepšené DVD přehrávání. Přidána podpora dva monitory. GeForce 4 překonala svého někdejšího konkurenta ATI Radeon 8500XT (R250), který byl přeci jen pomalejší, avšak model Ti porazil až ATI Radeon 9700 (R300). Vlajkovými a vstupními loděmi byly GeForce 4Ti 4400 a nejvyspělejší 4600. Vyšší ve střední třídě byla ATI s 8500LE. Výkonem se nerovnal GeForce 4Ti 4400. GeForce 3Ti 500 byla mezi 4200 a 4400Ti, cenou však převyšovala zmiňovaný Radeon.
nVIDIA stáhla GeForce 4Ti 4200 velmi brzy z trhu. GeForce 4Ti 4200 měla takt jádra 222 MHz, což bylo o 53 MHz méně než GFTi4400, což se týkalo se to všech modelů s pomalejší 128 MB verzí. 64 MB modely měly už výrobních 250 MHz, ale tato taktika se však neujala. Navíc se vzápětí přišlo na to, že lze 128 MB modely snadno přetaktovat na plnohodnotných 250 MHz. nVidia to pochopitelně kritizovala a vyjadřovala svůj nesouhlas, avšak přetaktování modelu 4200 bylo velmi populární. Proto byla karta stažena z trhu, aby se nVidia vyhnula škodám při prodeji vyšších modelů. Karta GeForce 4Ti 4400 nebyla vyhledávaná pro výkon (tou byla 4600 s vysokou cenou). GeForce 4Ti 4200 měla poměrně nízkou cenu a podávala stále solidní výkon, navíc nikdo neposlouchal pokyny ohledně zákazu přetaktování.
Série GeForce 4Ti 4200 přišla opožděně a nVidia ztratila šanci dlouhodobě dominovat vyšší třídě. Nestihla ji ani včas stáhnout z trhu. Na druhé straně tento typ byl stále rychlejší než GeForce 3Ti 500 či konkurenční Radeon 8500.
Koncem roku 2002 bylo jádro NV25 nahrazené NV28, což přineslo přechod z rozhraní AGP na PCI Express. Všechny NV28 GeForce 4Ti 4200 měly už všechny od výroby po 250 MHz bez ohledu na velikost paměti. nVidia přišla překvapivě s GeForce 4Ti 4800SE, ekvivalent 4600 a 4400. Vrcholem byly GeForce 4Ti 4800.
Celková série GeForce 4Ti byla rychlejší než GeForce 3Ti série a Radeon 8500. Typ GeForce 4Ti 4200 zůstal do příchodu Radeonu 9500 PRO (konec roku) nejlepší volbou cena/výkon. 4200 si dobře držela pozici až do příchodu další, páté generace čipů v roce 2003.
Jediná mobilní verze Ti série nesla název GeForce 4 4200go (NV28M) uvedená koncem roku 2002. Čip byl téměř identický čip s NV28, avšak se sníženou rychlostí. Překonání Radeonu 9000 mobility si vybralo velkou daň – karta se často přehřívala, protože GeForce 4 nebyla původně navrhovaná na mobilní verzi. GeForce 4TiGO byla vyráběna velmi krátce.
Schopnosti karet GeForce 4 jsou definované Ti linií, GeForce 4MX je jen název. Mnozí to odsuzovali jako marketingový trik nVidie. Vydání GeForce 4MX zklamalo i její skalní nadšence. Ti jí pojmenovávali GeForce 2MX se steroidy. GeForce 4 MX chyběl programovatelný pixel a vertex shader. To nemělo na neúspěch ten největší dopad. Karta též nerenderovala efekty poskytující DirectX 8.1. GeForce 4 MX byla rychlejší než GeForce 2ultra, byla tedy i vcelku dobrá cena/výkon. Vyráběla se během celého roku od jejího uvedení. ID software, tedy hlavní šéf John Carmack si dělal starosti kolem potenciálního ujetí na trhu GeForce 4 MX. Carmack se bál adaptace karty na trh, to by znamenalo už v té době krok zpět, tedy k nepodpoře DirectX 8.1. Varoval hráče k nekupování tohoto čipu. Nezávisle na to, Carmack vypustil velmi očekávanou hru Doom 3 v létě 2002. Jako jedinou kartu bez podpory DirectX 8.1 podporoval GeForce 4 MX. Napříč velké kritice byla GeForce 4 MX velmi úspěšným modelem na trhu. Byla o 30% dražší než GeForce 2MX a podávala celkem přijatelný výkon. Většina her na něj fungovala. Zažila velké úspěchy i na OEM trhu a nahradila tak nejlepší prodávané GPU GeForce 2MX.
Byly tu tři modely: GeForce 4MX 420, 440, 460. GeForce 4MX 420 byla určená spíše pro kancelářské a nejlacinější počítače, GeForce 4MX 440 zase spíše pro masový OEM trh. GeForce 4MX 460 sehrávala úlohu karty střední třídy. Zdolala konkurenci ATI Radeon 8500LE/9100 (8500) i GeForce 3Ti 200.
Výkonem GeForce 4MX 420 jen o něco málo překonala GeForce 2MX 400 (i Radeon 7000), což nebyl problém vzhledem na cílový výběr skupiny. Z praktického hlediska to byla integrovaná grafická karta společnosti Intel, 845G a výrobek z vlastní produkce, nForce 2.
nVIDIA GeForce 4MX 440 si vedla vcelku dobře. překonala soupeře Radeon 7500. Dokonce příchod Radeona 9000 PRO (lepší singletexturing, lepší podporu vertex a pixel shader) neotřáslo už tak silnou OEM pozicí. Odpoveď nVIDIE na Radeon 9000PRO byla GeForce 5FX 5200 (podpora DirectX 9). Paradoxně a s trochou ironie právě GeForce 4MX 440 ukončila produkci GeForce 5FX 5200, svému nástupci. T.j., GF 4MX 420.
Série MX přinesla v přehrávání videa více novinek (ne Ti série). Jako vůbec první GeForce přinášela technologii VPE (video processing engine). Též hardwarové iDCT a VLC (variable lenght code decoding). Přidávání VPE znamenalo největší krok oproti předcházejícímu HDVP v MPEG přehrávání. VPE mohlo bojovat s funkcemi ATI karet.
GeForce 4MX 460 přišla nakonec celé MX linie, tedy skoro roku 2002. Jako i série Ti, tak i MX byli časem vylepšené o rozhraní AGP 8x a PCI Express (GeForce 4 PCX4300). MX 460 se však neadaptovala nikdy. Začátkem roku 2003 přišly na trh další modely: GeForce 4MX4000 (stejné jako GF 4MX 440SE, jen s trochu rychlejší pamětí). Překvapily další adaptace v roce 2004- PCX 4300, MX 4000 s podporou PCI Express (čili NV19). NV19 je jednoduše NV18 se změněným rozhraním.
Mobilní verze GeForce 4go vycházela z linie MX. Měla velké problémy s ovladači. Vznik alternativních ovladačů Omega se střetli s nevolí mateřské firmy. Instalací ovladače Omega ztrácely karty svoji záruku. Při problémech nVidia doporučila zkontrolovat ventilátor, a pokud se netočil bylo ho třeba manuálně roztočit. Když ani to nepomohlo, bylo potřeba manuálně vybrat kartu a promazat ventilátor. Paradoxně některé hry se staršími ovladači nVidie fungovaly a některé zase jen s novými.
