Genetický drift

Genetický drift představuje zvláštní typ selekce založené na prosté náhodě při produkci potomstva, která nemá nic společného s vlastnostmi či projevy selektovaného znaku. Je dáván do protikladu k tzv. přirozené (nenáhodné) selekci, která se odehrává na základě vlastností znaku.

[editovat] Vliv genetického driftu

Genetický drift působí na všechny alely ve všech populacích. Obecně lze předpokládat, že jeho účinek je nepřímo úměrný počtu jedinců v populaci. Enormní význam hraje v malých populacích nebo v populacích, u nichž počet jedinců výrazně kolísá, kde jeho účinek navíc posiluje efekt hrdla lahve. Nicméně přestože je jeho význam v reálných populacích, které běžně označujeme za panmiktické, z krátkodobého hlediska nevýznamný, v dlouhodobém horizontu se může tento vliv nakumulovat natolik, že získá enormní význam. Dále je třeba si uvědomit, že žádná reálně existující populace už z definice nemůže být panmiktická - jednak prostě není nekonečně velká, jednak žádná takováto populace není zcela jednotná - u velkých populací existují např. prostorově vymezené subpopulace, které mají omezenou šanci vyměňovat geny s ostatními subpopulacemi, u nichž může genetický drift hrát velkou roli. Dále se také genetický drift (společně s efektem hrdla lahve) může prosadit v případě, že dojde ke kolonizaci nového území několika jedinci třebas velké populace.

Genetický drift působí na všechny alely. Absolutní je jeho vliv u tzv. selekčně neutrálních alel, které nemají projev ve fenotypu, respektive nějaký projev ve fenotypu mají, ale ten není selektován (je selekčně a evolučně bezvýznamný). U alel, které selektovány jsou, je jeho působení směrováno selekčními tlaky, které jsou přímo úměrné prospěšnosti selektovaného znaku.

[editovat] Spory o význam genetického driftu

Spor o význam genetického driftu pro evoluci souvisí s představami a spory evolučních biologů o to, jaký je poměr selekčně neutrálních a selekčně významných mutací. V tomto ohledu lze rozlišit stoupence dvou skupin: tzv. (klasické) selekcionisty, kteří zastávají názor, že neutrálních mutací je velmi málo a vliv genetického driftu považují za minoritní (vyjma některých výjimečných okolností), a neutralisty (s orientací blízkou molekulární biologii), kteří naopak tvrdí, že neutrálních mutací je většina a že genetický drift má tedy majoritní vliv na evoluci.

[editovat] Související články

• genetický draft