Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Germánské jazyky jsou jednou z větví jazyků indoevropských. Mluví jimi přes 450 miliónů osob a jsou i zeměpisně jedny z nejrozšířenějších.
Obsah |
Lingvisté se domnívají, že se větev germánských jazyků začala osamostatňovat již kolem roku 2000 před Kristem. Nejsou však žádné důkazy o tom, zdali někdy existoval germánský prajazyk, z něhož se postupem času odčlenily jednotlivé germánské jazyky, jak to známe u románských jazyků, jejichž původní jazyk latina je nám dobře známá, což též platí o způsobu a historických okolnostech vývoje jednotlivých románských jazyků. Někteří vědci dokonce popírají existenci germánského prajazyka. Vycházejí spíš z toho, že se některé jazyky sblížily a navzájem se ovlivňovaly.
Nejstarším souvislým germánským textem a zároveň jediným dokladem východogermánského jazyka jsou fragmenty gótského překladu Bible, pořízené biskupem Wulfilou ve 4. století.
Nejdůležitější kritéria vzniku germánských jazyků jsou tato:
1. ustálení přízvuku na první slabice;
3. Přestavba gramatiky:
Germánské jazyky dělíme následovně:
| Indoevropská jazyková rodina |
|---|
| anatolské | indoíránské | řečtina | italické (románské) | keltské | germánské | arménština | tocharské | balto-slovanské (baltské | slovanské) | albánština | illyrské | venétština | liburnština | messapština | frygijština | paionština | thrákština | dákština | antická makedonština | ligurština |