Gilles Villeneuve

Gilles Villeneuve
Stát	Kanada
Kariéra ve Formuli 1
Aktivní sezóny	1977 - 1982
Týmy	McLaren Ford, Ferrari
Závody	67
Mistr světa	0
Vítězství	6
Stupně vítězů	13
Body	107
Pole positions	8
Nejrychlejší kola	8
První závod	Grand Prix Velké Británie 1977
První vítězství	Grand Prix Kanady 1978
Poslední vítězství	Grand Prix Španělska 1981
Poslední závod	Grand Prix San Marino 1982

Joseph Gilles Henri Villeneuve (*18.ledna 1950 St-Jean-sur-Richelieu provincie Quebec, Kanada – †8. května 1982 Louvain, Belgie) byl kanadský pilot Formule 1. Patřil bezesporu mezi největší talenty v tomto odvětví motorsportu.

Byl ženatý, manželka Joane, děti Melanie, Jacques, který se stal mistrem světa ve Formuli 1 v roce 1997.

[editovat] Začátky

Villeneuve na sebe upozorňuje již jako malý chlapec, který na stavbě svého otce předvádí bravurní jízdu s náklaďákem. O tom, že má rychlou jízdu na hranici maxima v krvi přesvědčuje svého otce již v 15-ti letech, když zdemoluje jeho Pontiac. O rok později získává řidičský průkaz a také své první auto sportovní MGA, který potkává stejný osud. Prvním opravdovým „závodním“ vozem je vůz Škoda 1000MB. Později začíná závodit na sněžných skůtrech. V roce 1973 vyhrává dokonce Světovou sérii. V letech 1974 — 1976 závodí v sériích Can-Am a Atlantic. V druhé jmenované sérii v posledním roce vyhrává 8 závodů z 9 a stává se suverením mistrem.

[editovat] Formule 1

V boxech královny motorsportu se objevuje při Velké ceně Velké Británie u týmu McLaren, kde startuje se starým McLaren M23 z devátého místa. V závodě končí na 11. pozici. V Silverstone si jej všimne Enzo Ferrari a na doporučení Chrise Amona a Waltera Wolfa jej v dalším závodě nasazuje jako třetího jezdce Scuderia Ferrari. V roce 1978 poprvé vyhrává Velkou cenu. Vítězství je o to cennější, že je před domácím publikem. V celkovém pořadí šampionátu končí na 9. místě.

[editovat] Smrt

Když zhruba tři týdny před 5. závodem šampionátu v roce 1982 v belgickém Zolderu poskytuje Gilles rozhovor německému motoristickému časopisu, jakoby tušil sled věcí příštích. Popisuje v něm jízdní vlastnosti tehdejších monopostů, kdy přísavný efekt wing-caru natolik ztěžuje řízení, že se pilotům při průjezdech zatáčkama dělá z odstředivé síly černo před očima. Taktéž si posteskne nad neštastným pravidlem o použití pneumatik během kvalifikací. Pilot má k dispozici jen dvě sady měkkých pneumatik. Což stačí na dvě-tři opravdu rychlá kola. "Pokud jsem v takovém svém "kamikaze" kole nezbývá než doufat, že pomalejší piloti na trati koukají do zrcátek..." prohlašuje Villeneuve. Po pátečním tréninku si v boxech posteskne „venku jezdí pár slepců, málem jsem jednoho trefil“.

Schyluje se ke konci sobotní kvalifikace a Villeneuve se chystá na své rychlé kolo. Při výjezdu ze zatáčky Terlamen uvidí německý pilot Jochen Mass v zrcátkách svého marche rychle se přibližující ferrari Villeneuva. Ví, že Gilles jede své kamikaze kolo a chce mu udělat místo způsobem jakým se uvolňuje místo na dálnici. Uhýbá vpravo, shodou okolností zrovna do místa kudy se Villeneuve rozhodl Masse předjet. Dochází ke kontatku obou vozů. Zadní kola marche katapultují ferrari do výše. Při prvním nárazu do mírného břehu podel trati je pilot vytržen ze sedačky v kokpitu a zatímco vrak jeho ferrari pokračuje v saltech dál, Gilles dopadá o několik desítek metrů k ochraným plotům. Mass, který se instiktivně skrčil v kokpitu zastavuje opodál. V hlubokém bezvědomí je Villeneuve převezen do nemocnice St. Raphael v Louvain kde v 21:21 místního času umírá. 8. května 1982 tak končí slibná kariéra jednoho z nejtalentovanějších pilotů Formule 1.

Dnes je jeho jménem pojmenovám Montreálský okruh, na kterém se jezdí Velká cena Kanady.

[editovat] Kompletní výsledky

(Tučně označené závody značí Pole Position; závody kurzívou označují nejrychlejší kolo)

Tento biografický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.