Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Johann Wolfgang Goethe (28. srpna 1749, Frankfurt nad Mohanem – 22. března 1832, Výmar / Weimar) byl německý básník, prozaik, dramatik, politik, biolog, historik umění a umělecký kritik a stavitel.
Vystudoval práva a přírodní vědy (učinil několik objevů, které popsal ve svých dílech). Působil jako právník, později byl dvorním radou a ministrem státní správy.
Jako mladý se seznámil s Herderem, toto přátelství a zájem o magii (byl člen zednářské lóže) velmi ovlivnilo jeho tvorbu. Byl v čele skupiny Sturm und Drang (Bouře a vzdor), která měla vzdorovat tehdejší civilizaci a odstranit faleš. Vzorem jim byl William Shakespeare.
Goethe hodně cestoval, při návštěvě Itálie (Řím) a Sicílie (Palermo) se seznámil s antikou, pokládal ji za vrchol kultury, Řecko považoval za nedostižný vzor.
Zajímavostí je, že měl poměrně silný vztah k Čechám a k Mariánským Lázním, zde se také seznámil se svou životní láskou (byl již velmi starý a ona byla velmi mladá) Ulrikou von Levetzow z Třebívlic na Litoměřicku. Sbíral také minerály, které pak daroval českému Národnímu muzeu.
Od roku 1775 žil ve Výmaru, kde je i pohřben. V té době se tam přistěhoval také Friedrich Schiller, aby mu byl nablízku a stal se jeho přítelem, k čemuž nakonec došlo. Vzájemný vztah procházel většími či menšími krizemi. Oba umělci ovšem stvořili mnohá díla, zejména rok 1797 je považován za „rok balad“, kdy vzniklo mnoho slavných balad a oba básníci se předháněli, kdo napíše lepší.
Již během svého života se stal velmi uznávaným autorem.
Obsah |
Goethův otec, Johann Caspar Goethe (1710–1782), byl zástupcem v císařské radě. Studoval právo v Lipsku , pracoval u komory říšského soudu ve Wetzlaru, podnikl cesty do Paříže a Říma, a nakonec zapustil kořeny v rodném městě Frankfurtu nad Mohanem, kde rodina žila v prostorném domě u velké srnčí obory. Zde podléhal svým tužbám – věnoval se sestavení kabinetu s naturáliemi a sbírkou obrazů.
Goethova matka, Katharina Elisabeth Goethe (1731–1808), rozena Textor. Jako dcera frankfurtského starosty se v 17 letech provdala za 38 letého radu Goetheho.
Kromě sestry Friedriky Christiany (173–1808; později Cornelia Schlosser) zemřeli všichni další sourozenci velmi brzo. Roku 1758 onemocněl Goethe neštovicemi.
Vyučoval jej sám otec spolu se soukromým učitelem; také se mu dostalo vzdělání v jízdě na koni a šermu.
Již odmala se zajímal o literaturu, přičemž nejvíce jej zaujal Friedrich Gottlieb Klopstock (tenkrát velmi moderní!) a Homér. Ve čtrnácti letech se ucházel o členství v Arkádské společnosti Phylandria. Také se zajímal o divadlo – proto navštěvoval během francouzské okupace r. 1759 francouzské divadlo v Junghofu. Roku 1763 zhlédl koncert tehdy ještě sedmiletého Mozarta.
30. září 1765 opustil Frankfurt, aby v Lipsku započal studia práv.
V letech 1765 až 1768 studoval Goethe v Lipsku. Chodil na přednášky poetiky Christiana Fürchtegotta Gellerta a účastnil se cvičení stylistiky. Také se účastnil malířského vyučování u Adama Friedricha Oesera, ředitele Lipské akademie. Zamiloval se do Kätchen Schönkopf a opěvoval tuto lásku ve veselých rozverných verších rokokokové tradice (básnický cyklus Annette). Hostinec Auerbachs Keller a tamější pověst o Faustovi na něj udělaly takový dojem, že použil hostinec Auerbachs Keller jako jediné konkrétní existující místo ve svém dramatu Faust I.
Náhlá hematorea (prudké krvácení) jej donutilo přerušit studia a vrátit se 28. srpna 1768 do Frankfurtu.
Následuje jedenapůlleté, několika zvraty přerušované období zotavování. V době rekonvalescence se o něj s láskou starala matka a sestra. Jedna matčina přítelkyně, Susanne von Klettenberg, jej seznámila s pietistickými (proud v protestantském hnutí) názory.
V dubnu 1770 opusil Frankfurt, aby splnil otcovo přání a dokončil studia ve Štrasburku.
Ve Štrasburku poznává Friedriku Brion – dceru faráře. Jí věnoval několik básní, mezi nimi např. „Willkommen und Abschied“, „Sessenheimer Lieder“ a „Heidenröslein“ (Přivítání a loučení, Sessenheimské písně a Pohančátko).
Jeho díla jsou detailně propracovaná a komplikovaná. Goethova tvorba z let 1795–1805 bývá označována jako výmarský klasicismus.
| „ | Nikdo není tak beznadějně zotročený, jako ti, kteří falešně věří, že jsou svobodní. | “ |
Jako biolog Goethe patřil ke směru německé naturfilosofie. Zabýval ze zejména osteologií a botanikou. Roku 1790 vydal spis Die Metamorphose der Pflanzen (Metamorfóza rostlin). Byl prvním, kdo součásti květu interpretoval jako metamorfované listy a kdo reálné rostliny (19 let před formulováním lamarckismu a 48 let před vznikem Darwinovy vývojové teorie) interpretoval jako metamorfózy prarostliny (Urpflanze).[1]
Goethe působil též ve funkci silničního ředitele. Navrhoval a řídil technologii stavby a údržby některých silnic. Napsal Traktát o návrhu a stavbě cest. [2]
