Golfový míček

golfový míček

Golfový míček je míč speciálně navržený pro golf. Podle přílohy k pravidlům golfu nesmí tento míček vážit více než 45,93 g, jeho průměr nesmí být menší než 42,67 mm a nesmí se znatelně lišit od koule.

Historicky se vyráběly jako první kožené míčky plněné peřím. Od 20. let dvacátého století se používala gutaperča. Od padesátých let se používá dvojdílná konstrukce s povrchem ze surlynu od firmy Du Pont.

Golfové míčky dělíme podle konstrukce

• onepiece - z jednoho kusu. Jednodílné míčky jsou určeny pouze pro trénink a používají se čím dál méně.
• twopiece - dvojdílné míčky mají samostatné jádro kryté povrchem. Jádro golfového míčku má přísně kulový tvar a je dosti problematické ho vyrobit. Z materiálů se používá většinou titanová směs. Největší jádra jsou samozřejmě u dvoudílných míčků
• threepiece - třídílné míčky mají další vrstvu, která má zlepšit vlastnosti. Jedna z konstrukcí používala obtočenou gumovou nit, jinak se jedná většinou o speciální umělou hmotu.
• multipiece - vícedílné, vrstev mezi jádrem a povrchem je více.

Povrch míčku je kryt ochrannou vrstvou umělé hmoty většinou surlyn, která je dostatečně odolná na údery. Nevýhodou je menší přesnost na greenu. Proto se někdy používají další materiály, např. balata.

Povrch golfového míčku je pokryt sítí důlků - anglicky dimple . Ty mají velký význam pro aerodynamiku letu. Zkouškami bylo prokázáno, že proti hladké kouli má takto tvarovaný míček až dvojnásobný dolet.

Zajímavostí je, že golfový míček inspiroval za 2. světové války britské konstruktéry k vývoji speciálních skákajících pum pro ničení německých přehrad.

Dle užití se míčky dělí obecně na tréninkové a pro hru. Tréninkové jsou označeny jedním nebo dvěma pruhy, často s nápisem RANGE. Hraje se s nimi výhradně na cvičné louce (driving range). Na hřišti je zakázáno hrát s tréninkovými míči.