Gordický uzel

Alexandr rozsekává gordický uzel

Gordický uzel je slovní spojení, které vešlo do našeho slovníku jako rčení, přirovnání. Vyjadřuje složitou - spletitou situaci, která má řešení jen v rozhodnosti a v jediném rázném a přitom jednoduchém tnutí či řezu. Odvolává se na legendu, spojenou s Alexandrem Velikým.

[editovat] Vznik

Mezi lidem Frýgie^[1] se objevilo proroctví, že války neskončí a mír nenastane, dokud do země nepřijede vůz slunečního boha řízený mužem, který všem rozbrojům učiní přítrž. Když se vůz objevil, lid Frygie si vozku, kterým byl sedlák Gordius, zvolil za krále. Byl nastolen mír a pořádek v celé zemi a Gordius z vděčnosti věnoval vůz nejvyššímu bohu Diovi a uvázal jej v chrámě uzlem z dřínového lýčí. Nebyly vidět konce pramenů a uzel nikdo nedokázal rozplést. Začalo se věřit, že kdo uzel rozváže, stane se vládcem celé Asie.

Při válečném tažení v Malé Asii pobýval mladý Alexandr Veliký koncem roku 334 př.n.l. s částí vojska ve starém královském městě Gordion, kde se nacházel onen mýtický „gordický“ uzel.

Řek Plútarchos zaznamenal, že prý Alexandr stál před vozem uvázaným lýčím se složitým uzlem a věřil pověsti o uzlu a vládě nad světem. Dlouho se nezdržoval hledáním skrytých konců… Vzal meč a uzel přesekl. A hned prý uviděl několik konců lýčí.

[editovat] Reference

1. ↑ [1]

• Asi není možné jednoznačně usoudit, zda Alexandr tak jednal z nedočkavosti a v návalu mladické nerozvážnosti nebo naopak rodící se rozhodnosti.