Gorno-Altajsk

Gorno-Altajsk     Го́рно-Алта́йск     Gorno-Altajsk
znak
poloha
zeměpisná šířka:	51°57’ sev. šířky
zeměpisná délka:	86°06’ vých. délky
nadmořská výška:	? m n. m.
?:	?
?:	?
administrativní dělení:	?
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	91 km²
počet obyvatel:	53 538 (2002)
hustota zalidnění:	588,3 obyv. / km²
etnické složení:	83 % Rusové, 12 % Altajci, ostatní
náboženské složení:	pravoslaví
správa města
starosta:	?
telefonní předvolba:	?
PSČ:	?

Gorno-Altajsk (rusky Го́рно-Алта́йск) je hlavní město Altajské republiky v jihozápadní části Sibiře v Rusku.

[editovat] Historie

Do roku 1932 se město jmenovalo Ulala (od roku 1922 byla Ulala správním městem vzniklé autonomní oblasti). V letech 1932–1948 se město jmenovalo Ojrot-Tura. Teprve v roce 1948 bylo město přejmenováno na Gorno-Altajsk.

[editovat] Poloha

Gorno-Altajsk leží v jihozápadní části Sibiře blízko tzv. Čujského traktu, vedoucího z Novosibirsku na hranici s Mongolskem. Rozkládá se na severu Altajské republiky kousek od hranic s Altajským krajem. Od Moskvy je vzdálen 3 641 km.

[editovat] Obyvatelstvo

Žije zde 53 538 obyvatel (2002), z toho tvoří většinu Rusové (83 %) a Altajci (12 %).

[editovat] Průmysl

V Gorno-Altajsku je nejvíce zastoupen průmysl spotřební, potravinářský a průmysl stavebních hmot.

[editovat] Zajímavosti

Pohled na město; v popředí lyžařský vlek

• Regionální muzeum, mezi jehož exponáty patří hroby Pazyryků, vykopávky z paleolitických sídlišť, petroglyfy, vycpaná zvířata, informace o Čujském traktu a předměty a fotografie altajských vojáků z druhé světové války
• Vlek na svahu nad městem, který je přes léto mimo provoz
• Altajské Národní divadlo
• Leninova socha na náměstí naproti gorno-altajskému hotelu

[editovat] Galerie

Pravoslavný kostel

Památník V. I. Lenina

Autobusové nádraží

Centrální náměstí v Gorno-Altajsku při oslavách 250. výročí připojení k Rusku; v pozadí budova divadla

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Gorno-Altajsk

Rusko – Россия – (RUS)
Subjekty Ruské federace Republiky Adygejsko (Majkop) | Altajsko (Gorno-Altajsk) | Baškortostán (Ufa) | Burjatsko (Ulan-Ude) | Čečensko (Groznyj) | Čuvašsko (Čeboksary) | Dagestán (Machačkala) | Chakasko (Abakan) | Ingušsko (Magas) | Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) | Kalmycko (Elista) | Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) | Karélie (Petrozavodsk) | Komi (Syktyvkar) | Marij El (Joškar-Ola) | Mordvinsko (Saransk) | Sacha (Jakutsk) | Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) | Tatarstán (Kazaň) | Tuva (Kyzyl) | Udmurtsko (Iževsk) Kraje Altajský (Barnaul) | Chabarovský (Chabarovsk) | Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) | Krasnodarský (Krasnodar) | Krasnojarský (Krasnojarsk) | Permský (Perm) | Přímořský (Vladivostok) | Stavropolský (Stavropol) | Zabajkalský (Čita)  Oblasti Amurská (Blagověščensk) | Archangelská (Archangelsk) | Astrachaňská (Astrachaň) | Belgorodská (Belgorod) | Brjanská (Brjansk) | Čeljabinská (Čeljabinsk) | Irkutská (Irkutsk) | Ivanovská (Ivanovo) | Jaroslavská (Jaroslavl) | Kaliningradská (Kaliningrad) | Kalužská (Kaluga) | Kemerovská (Kemerovo) | Kirovská (Kirov) | Kostromská (Kostroma) | Kurganská (Kurgan) | Kurská (Kursk) | Leningradská (Sankt Petěrburg) | Lipecká (Lipeck) | Magadanská (Magadan) | Moskevská (Moskva) | Murmanská (Murmansk) | Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) | Novgorodská (Novgorod) | Novosibirská (Novosibirsk) | Omská (Omsk) | Orjolská (Orjol) | Orenburská (Orenburg) | Penzenská (Penza) | Pskovská (Pskov) | Rjazaňská (Rjazaň) | Rostovská (Rostov na Donu) | Sachalinská (Južno-Sachalinsk) | Samarská (Samara) | Saratovská (Saratov) | Smolenská (Smolensk) | Sverdlovská (Jekatěrinburg) | Tambovská (Tambov) | Tomská (Tomsk) | Tverská (Tver) | Tulská (Tula) | Ťumeňská (Ťumeň) | Uljanovská (Uljanovsk) | Vladimirská (Vladimir) | Volgogradská (Volgograd) | Vologdská (Vologda) | Voroněžská (Voroněž) Federální města Moskva | Sankt Petěrburg Autonomní oblast Židovská (Birobidžan) Autonomní okruhy Čukotský (Anadyr) | Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) | Jamalskoněnecký (Salechard) | Něnecký (Narjan-Mar)