Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Greenpeace je celosvětová ekologická organizace zabývající se propagací ochrany životního prostředí. Organizace má dnes víc než 3 miliony členů ve 39 zemích světa. Organizace je, podle svých slov, apolitická a finančně nezávislá na vládách a korporacích ve světě.
Greenpeace bojuje například proti vybíjení mláďat tuleňů pro jejich kůži, lovu velryb, jaderným elektrárnám, ukládání radioaktivního odpadu do oceánu, kácení deštných pralesů, pěstování geneticky modifikovaných rostlin, zamořování prostředí toxickými látkami a dalším věcem.
Greenpeace bývá často svými oponenty kritizována pro svůj radikalismus, je obviňována z využívání metod hraničících s ekoterorismem a zaujímání stanovisek, které nemají souvislost s životním prostředím.
Obsah |
Greenpeace vzniklo v roce 1971, kdy se Spojené státy chystaly provést na malém ostrově zvaném Amchitka v souostroví Aleuty u západního pobřeží Aljašky atmosférické testy atomových zbraní. Tento ostrov byl nejenom posledním útočištěm tří tisíc ohrožených mořských vyder, domovem orla, sokola stěhovavého a dalších divokých zvířat, ale nalézal se též v epicentru nejčastějších zemětřesení na světě. Pronajali si rybářskou loď a vypravili se z kanadského Vancouveru, aby atomovému testu zabránili. Zvolili si název Greenpeace (zelený mír), což mělo vyjadřovat zájem o přírodu i jejich touhu zbavit svět jaderné hrozby.
V Československu vznikla pobočka Greenpeace v roce 1992.
Greenpeace je známé zejména svými přímými, mediálně atraktivními a kontroverzními akcemi, kterými se snaží upozornit veřejnost na ekologické problémy, které považuje za vážné. Jde např. o vyvěšování transparentů na komíny znečišťovatele[1], blokády ilegálního kácení lesů[2], lodí zapojených do ilegálního obchodu[3] nebo zodpovědných úřadů[4]. Při těchto akcích se mnohdy porušují platné zákony.[5]
Kromě těchto konfrontačních akcí Greenpeace spolupracuje i s uznávanými experty a laboratořemi, vede vědecké výzkumy a snaží se prosazovat řešení problémů a změny, které považuje za pozitivní.
Lodě Greenpeace: Rainbow Warrior (potopena 1987), Rainbow Warrior II., ledoborec MV Arctic Sunrise, MV Esperanza, Yellow Thing.
V Československu vznikla pobočka Greenpeace v roce 1992. Později se rozdělila na samostatnou českou a slovenskou pobočku. Prvním ředitelem Greenpeace v Československu se stal Ivo Šilhavý - jeden ze zakladatelů Dětí Země. Druhou ředitelkou byla Hana Pernicová (později Nadace VIA a HCWH) a nyní kancelář vede Jiří Tutter [6].
V české pobočce Greenpeace v minulosti pracoval např. Jan Piňos (bývalý ředitel CHKO Broumovsko), Václav Vašků (fotograf a novinář)[7] nebo Miroslav Šuta (expert na zdravotní rizika)[8]
Česká pobočka Greenpeace vedla mimo jiné kampaně za záchranu Libkovic, proti dostavbě Jaderné elektrárny Temelín[9], za vyčištění Labe[10], proti nebezpečným hračkám z PVC obsahujícím ftaláty[11], za rozvoj solární energetiky (fotovoltaiky)[12], proti uvolňování geneticky manipulovaných organismů GMO[13] do životního prostředí nebo za dekontaminaci zamořené chemičky Spolana Neratovice[14].
V současnosti se věnuje zejména klimatické kampaní[15],
Příležitostně se podílí na velkých mezinárodních kampaních Greenpeace, jako jsou například protesty proti testům atomových zbraní nebo ochrana pralesů a velryb.
V roce 2007 zahájilo Greenpeace v Česku kampaň proti záměru na výstavbu americké vojenské základny systému protiraketové obrany a zřídil k tomuto tématu speciální internetové stránky vrtetiradarem.cz [16]. V červnu 2008 obsadilo lokalitu pro vybudování americké vojenské základy v Brdech a vyhlásilo fiktivní stát Peaceland.[17] Vojenská policie zareagovala zatčením všech protestujících, zabavením jejich vybavení a oplocení lokality bariérou z žiletkového ostnatého drátu.[18] [19]. Armáda nejprve toto riziko nejprve bagatelizovala[zdroj?], ale v červenci 2008 ohlásila výstavbou eletrického ohradníku (podobný jako se užívá v ZOO) kolem bariéry z ostnatého drátu. Dočasně byly ostnatého drátu nainstalována takzvaná zradidla (hliníkové folie, na optické[zdroj?] plašení zvěře). Podle Jana Freidingera, vedoucího radarového projektu Greenpeace, by mohl na dráty narazit i zbloudilý houbař, a jsou součástí biokoridoru, kterým putuje zvěř a bariéra jí blokuje cestu.[20]
Greenpeace usiluje o finanční nezávislost na vládách i průmyslu. Proto nepřijímá finanční podporu od vlád, průmyslových subjektů, ale ani od politických stran. Greenpeace spoléhá na podporu dobrovolníků a finanční dary jednotlivců, případně na grantovou podporu nadací. Greenpeace zveřejňuje každoročně výroční zprávy o své činnosti[21] a podrobuje své účetnictví auditu. Podle Výroční zprávy 2005 činil roční rozpočet české pobočky Greenpeace asi 13 milionů korun[22]. Drtivou většinu příjmů (přes 8 milionů) činily dary českých příznivců organizace. Další podstatnou položkou byl příspěvek Greenpeace International. Drobné příjmy mělo Greenpeace z grantu Open Society Fund a z prodeje upomínkových předmětů.
