Guáno

Těžba guána

Guáno je nahromaděný trus mořských ptáků či netopýrů, který se postupně za velmi dlouhou dobu nashromáždil do mohutných vrstev. Vzhledem k tomu, že mořští ptáci se živí především mořskými rybami, které samy o sobě ve svém těle obsahují velké množství hořčíku a fosforu, jsou tyto nadbytečné látky z ptačích těl zpětně vylučovány ven z jejich těla v ptačím trusu. Velké množství jedinců v ptačích koloniích pak způsobuje, že vrstvy jejích trusu relativně rychle přibývají.

Pro vysoký obsah amoniaku a fosforu se těží zvláště jako surovina pro výrobu hnojiv např. v Nauru nebo Chile. Jedná se o velmi cennou protože ekologicky zcela neškodnou látku přírodního původu, jenž se používá při výrobě ekologicky zcela nezávadných a přírodě nijak neškodících průmyslových hnojiv.

[editovat] Česká obdoba

• Ptačího trusu jako hnojiva se odedávna využívalo i v českých zemích při hnojení zahrad a polí. Na českém venkově se pro tyto účely používal či používá zejména trus kura domácího (neboli slepic) nebo trus holubí. Koncentrace dusičnanů a fosforečnanů (či jiných jim podobných látek) v ptačím trusu je mimořádně vysoká a pro rostliny v tak vysoké koncentraci bývá i škodlivá. Pro účely výroby hnojiva se prakticky každé guáno vyrobené z ptačího trusu musí ředit ve vhodném poměru (např. 1:100, 1:80, 1:50 apod.).

[editovat] Škodlivé účinky ptačího trusu

Je navrženo přejmenování (přesunutí) této stránky na nový název Ptačí trus.
K návrhu se můžete vyjádřit na diskusní stránce. Neprovádějte přesun, je-li sporný.
Pokud je stránka zároveň navržena na smazání, nepřesouvejte ji před koncem hlasování.

• Ptačí trus, zejména od divokých či zdivočelých holubů volně žijících ve velkým městech (např. v Benátkách, Římě, v Praze a v dalších historických městech) dělá velké problémy zejména při údržbě a ochraně cenných památek a venkovních uměleckých děl, neboť v kombinaci s dalšími nečistotami obsaženými v měststkém vzduchu (spaliny z motorů aut, kouř z lokálních topidel apod.) spolu s kyselým deštěm zůsobuje rychlé navětrávání hornin (např. pískovcových či opukových kvádrů či barokních soch na Karlově mostě v Praze), podstatně urychluje a zvyšuje i velmi nežádoucí korozi kovových předmětů (např. rez na karoseriích aut zaparkovaných na ulici apod.).

Tento biologický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Související články obsahuje Portál Biologie