Hřešihlavy (Kladruby)

Též Řešohlavy, německy také Rescholau, Reschihlau, Herschichlau, Reschohlau

[editovat] Obecné údaje

Obec 13 km SZ od Zbirohu, oblast: Západní Čechy Okres: Rokycany, přírodní park Horní Berounka Dopravní spojení je špatné, do obce sporadicky dojíždí autobus z Radnic V Hřešihlavech funguje hostinec.

[editovat] Historie

Nejstarší zmínka pochází z roku 1363, kdy je zmiňován jakýsi Jan z Hřešihlav. První doložitelná zmínka o obci samotné pochází z roku 1379, kdy jsou Hřešihlavy zmiňovány jakožto sídlo Řešihlavů z Hřešihlav, kteří zde pobývali až do 16. století. První zmínka o zdejší tvrzi je z roku 1648, v souvislosti s rodem Běšínů z Běšin. Roku 1734 získali Hřešihlavy Rummerskirchenové. Baron Ferdinand Maria s baronkou Marií Alžbětou, rozenou Hildprandtovou si zde nechali postavit zámek a také vystavět školu (ve které se nyní nachází místní hostinec).

[editovat] Zámek

Patrová stavba č.p.1 pozdně barokního charakteru, s kratšími bočními křídly, mansardová střecha, nad vchodem erb. Po stranách jednoduché brány. K objektu patří zámecký park a bývalé chlévy, které však bohužel byly zdevastovány jakožto objekty sloužící místnímu JZD. V současné době je zámek nepřístupný a chátrá, majitelem je Národní technické muzeum, které má v objektu zřízen svůj depozitář.

[editovat] Židovská komunita

Židé zde žili již od roku 1623. V první polovině 19. století byly Hřešihlavy obec s nadopoloviční většinou židovského obyvatelstva v roce 1840 zde žilo 262 židovských obyvatel. Ve vsi existovala ještě v roce 1894 synagoga, která byla zbořena na počátku 20. století, zachovala se židovská ulice s bývalou židovskou náboženskou školou, původně židovské domy v této ulici jsou dochovány a obývány. Také zde byl židovský hostinec zvaný „U modré nudle“ .Za obcí se nachází rozlehlý židovský hřbitov, svědčící o někdejší velikosti židovské komunity. Nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1821a je zde pochován otec slavného spisovatele Oty Pavla.

[editovat] Ostatní

V obci je dále možno nalézt tyto kulturní památky: barokní kostel Všech Svatých z r. 1769 s přilehlou farou, sousoší Piety, barokní sochu Sv. Vojtěcha (r. 1751), sluneční hodiny a několik více než 200 let starých chalup a stavení původně vystavěných převážně židovskou komunitou.