Hřivice

Hřivice
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ0424 566217
kraj (NUTS 3):	Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4):	Louny (CZ0424)
obec s rozšířenou působností:	Louny
pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	13,41 km²
počet obyvatel:	616 (28. 8. 2006)
zeměpisná šířka:	50° 16’ 56’’
zeměpisná délka:	13° 43’ 43’’
nadmořská výška:	270 m
PSČ:	439 65 až 440 01
zákl. sídelní jednotky:	3
části obce:	3
katastrální území:	3
adresa obecního úřadu:	Hřivice 24 43965 Hřivice
starosta / starostka:	Vladimír Houška
Oficiální web: http://www.hrivice.cz E-mail: obec.hrivice@quick.cz
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Hřivice se nachází v okrese Louny, kraj Ústecký. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 616 obyvatel.

[editovat] Historie

Obec se nachází 9 km jihozápadně od Loun v nadmořské výšce 270 m. Jméno obce pochází z vlastního jména Hříva.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1316, kdy vladyka Petr z Hřivic byl pohnán k soudu Daliborem z Kozojed za to, že se svým bratrem Přibíkem vyplenili jeho tvrz. Z dalších majitelů jsou zmiňováni r. 1318 Vavřinec a Zdeslav z Hořan, koncem 14. století Slach a Oldřich z Hřivic, před husitskými válkami Jan a Martin a po nich Litolt z Hřivic. R. 1535 je poprvé zmínka o tvrzi ve Hřivicích. Zachovaná kupní smlouva z roku 1572 mezi Kateřinou Močidlanskou a Jiřím Horou z Ocelovic přináší další podrobnosti. Tvrz stávala ve dvoře a měla věžovitou podobu (zbořena byla koncem 17. století) a v okolí byly vinice. Ještě v témže roce přecházejí Hřivice do majetku Šebestiána z Vřesovic. Ten připojil tvrz s jedenácti grunty k Novému hradu, s nímž byly spojeny až do zrušení roboty.

Na východě obce stávala osada Babylon, která zanikla za třicetileté války. V té době byly Hřivice vypáleny a ještě v roce 1672 zde žilo pouze 27 lidí. Roku 1767 koupili celé panství Schwarzenbergové. V roce 1724 byl na místo vyhořelého starého kostela postaven nový, zasvěcený sv. Jakubu. Zvonice naproti kostelu je ještě staršího data.

Škola ve Hřivicích byla postavena r. 1801. Nejstarším spolkem v obci jsou hasiči, založení roku 1882. V roce 1898 byla otevřena pošta a koncem 19. století zde pracoval lékař. Od 19. století chmelařská obec byla vždy česká. Za první republiky zde byla četnická stanice, muzeum a knihovna. Nejvíce obyvatel zde žilo v roce 1940 – celkem 853 ve 159 domech, v té době zde bylo 16 obchodů.

V letech 1859 až 1923 zde žil hřivický rodák Karel Kádner, spisovatel a hudební skladatel. Psal básně věnované převážně mládeži, ale i libreta k operám.

Památky: Na návrší nad návsí stojí na místě staršího gotického kostela, zničeného r. 1724 požárem, barokní jednolodní kostel sv. Jakuba, postavený téhož roku. V jeho průčelí jsou v nikách plastiky sv. Prokopa a Vojtěcha. V nice v závěru kostela pak socha sv. Kryštofa. Stavba prošla renovací r. 1948 a v letech 1993-1994 dostala novou střešní krytinu. Severně od kostela stojí zvonice s hodinami. Původně starší stavba byla barokizována.

Za zmínku stojí i památník padlým z 1. světové války podle návrhu arch. Dufka z Hořic z roku 1924 a s připojenou deskou jmen padlých ve 2. světové válce. do Hřivic na Faru jezdíval rád sokonce i známý spisovatel jindřich šimon Baar

[editovat] Pamětihodnosti

• Kostel svatého Jakuba Apoštola
• Zvonice

[editovat] Části obce

• Hřivice
• Markvarec
• Touchovice

Tento článek o Česku je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.