Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Základní údaje | ||
|---|---|---|
| Umístění tvrze | severovýchodně od Králík | |
| Objekty tvrze | K-S 10 U boží muky - pěchotní srub K-S 11 Na svahu - dělostřelecký srub K-S 12 Na kótě - dělostřelecká věž K-S 12a U rybníčku - vchodový objekt K-S 13 U lomu - pěchotní srub |
|
| Zkratka tvrze | Bg | |
| Jiné názvy | Berghöhe, Horka, nově také Výšina | |
| Vedení tvrze | ||
| Velitel tvrze | Ervín Maršák (původně Josef Tlach) | |
| Nadřízené ŽSV | ŽSV Králíky | |
| Plánovaný počet osádky | 424 mužů | |
| Výstavba | ||
| Stavební firma | Dr. ing. Karel Skorkovský | |
| Zahájení výstavby | 5. srpna 1936 | |
| Počet smrtelných úrazů | 3 | |
| Stav výstavby 30. září 1938 | stavebně dokončena | |
Dělostřelecká tvrz Hůrka (též Berghöhe, Horka nebo i nově Výšina) je tvrz která byla plánována v důsledku zvolení Adolfa Hitlera knacléřem v Německu. Patřila mezi páteř obrany československého opevnění na severní hranici Československa. Stavba tvrze byla plánována do prostoru kóty 681 Berghöhe (dnes 666 Výšina) severovýchodně od Králík. Velikost osádky se plánovalo na cca 424 vojáků. Stavba byla zadána firmě Dr. Ing. Karel Skorkovský, civilní inženýr stavební a stavitel, akciová společnost a stavba byla započata 5. srpna 1936. Zadávací částka činila 20 876 371,21 Kč. Velitelem byl jmenován pplk. pěch. Ervín Maršák (původně mjr. pěch. Josef Tlach).
Tvrz je tvořena dvěma pěchotními sruby (K-S 10, K-S 13), dělostřeleckým srubem (K-S 11), dělostřelecká otočná věž (K-S 12) a vchodový objekt (K-S 12a). U tvrze měla působit izolovaná dělostřelecká pozorovatelna (K-S 12b) vybudována na kótě 714 Lustberg (dnes Veselka) jihovýchodně od tvrze. Po obsazení tvrze Němci byla myšlenka pro zasazení továrny na výrobu součástek do letecké motory, zároveň se počítalo s vybudováním koncentračního táboru pro polské vězně, avšak k realizaci plánu nikdy nedošlo. Po válce až do 30. května 2008 vlastnila pevnost armáda České republiky, která ji využívala k skladovacích účelům, následně byla převedena na nového majitele, město Králíky. Dne 18. srpna 2008 byla poprvé zpřístupněna pro veřejnost.[1]
Palebné pole tvrze mělo zejména směřovat na tzv, Zemské brány navazující na Kladskou kotli v tehdejším Německu. Dělostřelecké zbraně měly působit v součinnosti se sousedními tvrzemi Bouda a Adam. Postřelované území dělostřelecké otočné věže působilo hluboko do nepřátelského území. Do dnů odstoupení Sudet nebyl objekt K-S 12 osazen otočnou dělovou věží, která byla v plzeňské škodovce dokončena až v roce 1941. Stejně tak nebyl dělostřelecký srub vyzbrojen třemi houfnicemi vz. 38 ráže 100mm.
|
|
|
|
Staré Město pod Sněžníkem | Moravská Ostrava | Králíky | Opava | Náchod | Trutnov | Liberec | Most | Domažlice | Rokytnice v Orlických horách | Hrušovany nad Jevišovkou | Bratislava |
|
|
|
|
|
Lehké opevnění - lehké opevnění vzor 36 (varianty A-F), lehké opevnění vzor 37 (varianty A-H + K1-4) |
|
|
|
|
|
Adam | |Babí (Stachelberg) | Bartošovice | Bouda | Dobrošov | Gudrich | Hanička | Hůrka | Jírova Hora | Kronfelzov | Milotický vrch | Orel | Orlík | Poustka | Skutina | Smolkov | Šibenice |
|
|
|
|
|
Lehký kulomet vz. 26 | Těžký kulomet vz. 37 | 4cm kanón vz. 36 | 85mm kanón vz. 44/59 | 10cm houfnice vz. 38 |
|