Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
HMS Ark Royal v roce 1939 |
|
| Základní údaje | |
|---|---|
| Kýl položen: | 16. září 1935 |
| Spuštěna na vodu: | 13. dubna 1937 |
| Ve službě: | 16. prosince 1938 |
| Osud: | Potopila se 14. listopadu 1941, po zásahu torpédem ponorky U-81 |
| Identifikační číslo: | 91 |
| Technické údaje: | |
| Výtlak: | 22 000 tun |
| Délka: | 244 m |
| Šířka: | 28,9 m |
| Ponor: | 8,5 m |
| Pohon: | 3 kotle 3 turbíny Parsons |
| Rychlost: | 31 uzlů (57 km/h) |
| Dosah: | 7 600 námořních mil (14 075 km) při 20 uzlech (37 km/h) |
| Posádka: | 1 600 |
| Výzbroj: | 16x 114 mm (8x2) 48x 40 mm Pom-Pom (6x8) 32x kulomet ráže 12,7 mm (8x4) |
| Pancéřování: | 114 mm boky, 89 mm paluba nad strojovnou a muniční sklady |
| Letadel: | 60 – 72 |
HMS Ark Royal (91) byla letadlovou lodí Royal Navy a třetí lodí tohoto jména (druhou lodí byla letadlová loď HMS Ark Royal z první světové války). Byla navržena v souladu s limity pro válečné lodě, jak je omezovala Washingtonská smlouva a postavena loděnicí Cammell Laird and Company v Birkenheadu. Dokončena byla v listopadu 1938.
Trup měl největší možnou délku, která ještě lodi umožňovala pobyt v suchém doku. HMS Ark Royal byla první letadlovou lodí, u které byla letová paluba integrální součástí její konstrukce a ne jen nástavbou trupu, jak tomu bylo u starších konstrukcí. Měla nad sebou dvě patra hangárů s letadly.
Obsah |
25. září 1939, jen několik týdnů po vypuknutí druhé světové války, se HMS Ark Royal účastnila záchrany ponorky HMS Spearfish, která uvízla na útesech. Během této operace, 26. září 1939 jeden s jejích palubních stíhačů Blackburn Skua sestřelil německý létající člun, což byl první sestřel stíhače Royal Navy v celé válce.
V prosinci 1939 byla loď poslána do Jižního Atlantiku, aby se podílela na pátrání po německé kapesní bitevní lodi Admiral Graf Spee. Na jaře 1940 se společně s HMS Glorious podílela na norské kampani.
V červenci 1940 se zúčastnila operace Catapult (spolu s bitevním křižníkem HMS Hood, bitevními loděmi HMS Valiant, HMS Resolution, lehkými křižníky HMS Arethusa a HMS Enterprise a 11 torpédoborci) — napadení francouzského vichistického loďstva, kotvícího v alžírském Mers El-Kébiru, což bylo první střetnutí mezi Anglií a Francií od bitvy u Waterloo. Její letouny tu torpédy neúspěšně napadly unikající francouzský bitevní křižník Strasbourg, kterému se podařilo doplout do Toulonu a stát se novou vlajkovou lodí vichistického loďstva. V září 1940 se účastnila i druhého britského útoku na vichistickou flotilu, tentokrát v Dakaru.
I nadále působila ve Středomoří. Podílela se na podpoře Malty. 1. srpna 1940 její letadla napadla italskou leteckou základnu Cagliari, zatímco jiná letadlová loď, HMS Argus, doručila na Maltu 12 stíhaček Hawker Hurricane. Koncem listopadu 1940 její letadla během doprovodu konvoje na Maltu bez zásahu napadly italské bitevní lodě. V únoru 1941 se účastnila útoku na přístav Janov, který byl hluboko v italských vodách.
V březnu 1941 se podílela na pronásledování německých korzárů, bitevních křižníků Scharnhorst a Gneisenau. Poté se stala společně s bitevním křižníkem HMS Renown a lehkým křižníkem HMS Sheffield součástí britského Svazu H, působícího v Západním Středomoří.
Svaz H se podílel i na pronásledování bitevní lodi Bismarck. 26. května průzkumné letadlo Fairey Swordfish z Ark Royal bitevní loď objevilo. Druhý den jej letouny Swordfish z Ark royal napadly. První útok ale byl omylem veden proti křižníku Sheffield, který byl poslán napřed, aby Bismarck sledoval. Naštěstí při útoku na Sheffield byla použita torpéda s magnetickou rozbuškou. Ta měla vybuchnout přímo pod trupem lodi a zlomit jí tak kýl, jenže ukázalo se, že torpéda jsou nespolehlivá a všechna vybuchla při nárazu na mořskou hladinu, aniž by Sheffield mohla ohrozit.
U torpéd druhé útočné vlny, která vzlétala za soumraku, byly použity klasické kontaktní rozbušky. Druhé vlně se podařilo jedním torpédem Bismarck zasáhnout a zničit jeho kormidlo. Bismarck se stal neovladatelným a proto ho mohly dostihnout válečné lodě Royal Navy, kterým dosud úspěšně unikal a 27. května ho potopit. V boji nebyl ztracen žádný z letounů.
Během roku 1941 byla Ark Royal velice aktivní ve Středomoří, kde doprovázela konvoje na Maltu a také tam dopravovala letadla. Německá propaganda několikrát slavila její potopení. K tomu došlo až poté, co německá ponorka U-81 zasáhla 13. listopadu 1941 jedním torpédem Ark royal, vracející se do Gibraltaru z bojové mise. Voda proudící do lodi uhasila její kotle a protože loď neměla žádný záložní zdroj energie, byla vyřazena i její čerpadla. Torpédoborec HMS Legion vzal na palubu 1487 členů posádky lodi, aby je dopravil do Gibraltaru. Po několika hodinách se loď dne 14. listopadu 1941 potopila.
Její potopení se přisuzuje zčásti konstrukčním nedostatkům a zčásti liknavosti při vedení záchranných prací. Potopení Ark Royal pouhým jedním torpédem vedlo k modifikacím následujících britských letadlových lodí a vylepšení postupů záchranných prací. Její vrak se nachází v hloubce 900 metrů ve vzdálenosti 50 km od Gibraltaru.