Středomoravská nářeční skupina

Středomoravská nářeční skupina (také hanácká nářeční skupina) je skupina nářečí českého jazyka, užívaná přibližně na území střední části Moravy, nejvýrazněji její rysy můžeme pozorovat na území Hané. Obecně se dá říci, že jde o nejzachovalejší nářečí českého jazyka^[zdroj?] (tj. to nářečí, jenž je v době, kdy je pod vlivem obecné češtiny existence nářečí na ústupu, nejpoužívanější)^[zdroj?].

[editovat] Hlavní znaky

• hláska ý ve spisovné češtině se v nářečí mění na é (mladý - mladé, dýchat - déchat)
• dvojhláska ou ve spisovné češtině se v nářečí mění na ó (stoupat - stópat, koupat - kópat)
• slabičné n ve slovech sedn (místo sedm) a osn (místo osm)
• hláska é za spisovné ej a aj (pejsek - pések, hraj - hré)
• krátké samohlásky místo dlouhých v případech typu vím - vim, práh - prah
• asimilace znělosti sh na zh, například shýbat se - zhébat se
• v 7. pádě množného čísla převažuje koncovka -ma (domama)
• sloveso být má ve významu pomocného slovesa minulého času tvary obdobné spisovném češtině, v jakémkoli jiném významu ale mají tvary su - seš - je - sme - ste - só
• mezi koncovkami skloňování tvrdých a měkkých podstatných jmen je méně rozdílů, než ve spisovné češtině, protože v dialektu není u některých slov přehláska (např. skloňování muž, bez muža)
• podstatná jména, jejichž kořen končí na z, s, l a některá další, se skloňují podle měkkého skloňování
• u zájmen je časté užívání tvaru 6. pádu ve významu 7. pádu (o vašem, s vašem), nicméně nikdy neplatí obdobná změna u některých přídavných jmen, jako je tomu v nářečích z území Čech
• neexistuje vynechávání pomocného slovesa být v 1. osobě minulého času složeného, pomocné sloveso je zachováváno vždy, a to i v případech, že je podmět vyjádřen zájmenem (tehdy je to přípustné i ve spisovné češtině)
• tvar rozkazovacího způsobu většinou končí na -i/-e v jednotném čísle a -ite/-ete v množném čísle
• tvar 3. osoby množného čísla sloves 4. třídy zakončen na -ijó (spijó, chodijó)
• tvary slovesa chtít - chcu, chcou/chcó; někdy také v minulém čase chcel, chcela…

[editovat] Jižní středomoravská podskupina

Nářečí jižní středomoravské podskupiny se užívají na velké části jihozápadní a jižní Moravy, prostor je vymezen zhruba městy Moravské Budějovice - Třebíč - Velké Meziříčí - Kunštát na západních hranicích a městy Boskovice - Vyškov - Slavkov u Brna na východních hranicích území nářeční podskupiny.

Hlavní znaky jižní středomoravské nářeční podskupiny popisují následující body:

• před samohláskami a nepárovými souhláskami na mezislovním předělu se párové souhlásky vyslovují zásadně zněle (např. já z maminkó)
• náslovné v- před o- na začátku slova (ohryzek - vohryzek)
• v 7. pádu jednotného čísla podstatná jména vzoru předseda končí na -em (s předsedou - s předsedem)
• jednotné číslo mužského rodu příčestí minulého má před koncovým -l dlouhou samohlásku (např. dělal - dělál)
• jednotné číslo podstatných jmen vzoru předseda je často užíván třetí pád v platnosti čtvrtého

[editovat] Východní středomoravská podskupina

Území nářečí východní středomoravské podskupiny je zhruba od východního okraje střední a jižní podskupiny po hranici východomoravské nářeční skupiny.

Hlavní znaky východní středomoravské nářeční podskupiny popisují následující body:

• vypoušění j- ve skupině ji- na začátku slova (jiný - iný)
• úzká výslovnost hlásek é a ó, takže tyto splývají s hláskami í a ú
• koncovka -om ve třetím pádu množného čísla podstatných jmen mužského a středního rodu (sousedům - súsedom)
• jednotné číslo rodových zájmen mužského a středního rodu jsou skloňovány podle vzoru tvrdého skloňování, ve spisovné češtině jsou skloňovány měkkým skloňováním
• při skloňování slov můj, tvůj, svůj apod. se obvykle užívají nestažené podoby (mojeho, tvojeho, svojeho)
• dlouhé o ve skupinách -jo- a -ňo-
• prodloužení samohlásky před koncovým -l v příčestí minulém jednotného čísla mužského rodu (dělal - ďelál)

[editovat] Literatura

• Jaromír Bělič: Nástin české dialektologie. Vydáno v nakladatelství SPN roku 1972.

[editovat] Související články

Související články obsahuje Portál Jazyk

Související články obsahuje Portál Český jazyk

℮Čeština

Gramatika podstatná jména • přídavná jména • zájmena • číslovky • slovesa • předložky skloňování • slovosled Fonetika a fonologie samohlásky • souhlásky • fonetická transkripce Pravopis Pravidla českého pravopisu Historie Variety češtiny spisovná čeština • hovorová čeština Nářečí česká (obecná čeština) • středomoravská • východomoravská • slezská Bohemistika Ústav pro jazyk český • Slovník spisovné češtiny