Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Hana Zagorová (* 6. září 1946, Petřkovice) je česká zpěvačka, textařka, herečka a moderátorka. Po Lucii Bílé drží nejvíce ocenění Zlatý slavík v kategorii zpěvaček, stala se držitelkou devíti Zlatých slavíků nepřetržitě od roku 1977 až do roku 1985.
Obsah |
Hana Zagorová se narodila a vyrůstala na Ostravsku. Otec Jan Zagora byl stavebním inženýrem, matka Edeltruda byla učitelkou. Prvním manželem Hany Zagorové byl tanečník a baletní mistr Vlastimil Harapes. Jejím druhým manželem je od 30. května 1992 slovenský tenorista Štefan Margita.
Poprvé na sebe pěvecky upozornila v roce 1963 v ostravské soutěži Hledáme nové talenty, kterou doprovázel Orchestr Gustava Broma. V letech 1964–1968 absolvovala studium herectví na brněnské JAMU. V roce ukončení studií vydala i svůj první pěvecký singl a o rok později se přestěhovala do Prahy. V roce 1972 až 1974 hostovala v Divadle Semafor ve vynikajícím Suchého parodickém představení Kytice (zpracováno velmi volně na námět Karla Jaromíra Erbena), kde ztvárnila postavu bludičky (nikolivěk Julie).
V roce 1980 si zahrála jednu z hlavních rolí v nezapomenutelném filmovém muzikálu Trhák (režie Zdeněk Podskalský), ve filmové kariéře však nepokračovala.
Od roku 1980 do roku 1986 také vystupovala s tanečním a pěveckým duem Petra Kotvalda a Stanislava Hložka (s Hložkem o něco déle). Později dlouhodobě (v letech 1972–1989) spolupracovala s Karlem Vágnerem.
V červnu 1989 jako jediná z "protežovaných" kulturních osobností podepsala petici Několik vět, v níž hnutí Charta 77 požadovalo propuštění politických vězňů a svobodu slova. Byla jí okamžitě zastavena činnost a až do pádu komunistického režimu nesměla veřejně vystupovat. Jako odstrašující případ ji jmenoval i generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš ve slavném projevu na Červeném Hrádku. Znovu zazpívala na veřejnosti v listopadu '89 společně s Jaroslavem Hutkou.
Po roce 1989 poněkud ustoupila do pozadí, psala například scénáře některých televizních pořadů, vydávala kompilace svých starších písní. Znovu začala koncertovat v roce 1996 a v roce 1998 vydala nové album Já? a následně alba Hanka (2001), za které získala Zlatou desku a Navěky zůstane pouze čas (2003) plus několik kompilací největších hitů.
