Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| Základní údaje | ||
|---|---|---|
| Umístění tvrze | severně od Rokytnice v Or. horách | |
| Objekty tvrze | R-S 76 Lom - pěchotní srub R-S 77 Pozorovatelna - pěchotní srub R-S 78 Na pasece - dělostřelecká věž R-S 79 Na mýtině - dělostřelecký srub R-S 79a U silnice - vchodový objekt R-S 80 U potůčku - pěchotní srub |
|
| Zkratka tvrze | H | |
| Jiné názvy | Panské Pole (Herrenfeld) | |
| Vedení tvrze | ||
| Velitel tvrze | Mikuláš Jaroslav Novák | |
| Nadřízené ŽSV | ŽSV Rokytnice v Orlických horách | |
| Plánovaný počet osádky | 426 mužů | |
| Výstavba | ||
| Stavební firma | Ing. Bedřich Hlava | |
| Zahájení výstavby | 28. srpna 1937 | |
| Počet smrtelných úrazů | 3 | |
| Stav výstavby 30. září 1938 | tvrz postavena | |
Dělostřelecká Tvrz Hanička byla vybudována v letech 1936 - 1938 jako součást Československého opevnění. V 70. letech 20. století začala být Hanička tajně přebudovávána na protiatomový kryt.
Obsah |
Z rozhodnutí ŘOP (ředitelství opevňovacích prací) byla tvrz umístěna jižně od kóty 994 Ernestinenberg (dnes 991,5 Anenský vrch) nad Rokytnicí v Orlických horách. Celkový počet objektů byl původně vypočítán na čtyři, ale postupem času se měnil od osmi až se zastavil na dnešních šesti. Jedná se o objekty R–S 76, R–S 77, R–S 78, R–S 79, R–S 79a, R–S 80 a dělostřeleckou pozorovatelnu R–S 91. Ředitelství opevňovacích prací na svých výkresech označilo Haničku krycím písmenem „H“. Pevnost nebyla označována pouze jako Hanička, ale také jinými názvy, například v Denkschriftu byla označována jako Panské Pole - Herrenfeld. Celkový rozpočet tvrze v boji nebo při jejím stálém udržování nebyl nikdy vypočítán. Tvrz byla již 30. záři 1938 stavebně dokončena.
Projektantem tvrze byl kpt. žen. ing. Bedřich Kubec, projektování pevnosti mu trvalo asi půldruhého roku. Výstavba spadala pod ženijní skupinové velitelství X. – Rokytnice v Orlických horách. Tvrz byla budována na podúseku 3/X (původně 10/III) jehož velitelem byl mjr. stav. ing. Rudolf Hušák. Stavbyvedoucí pevnosti byl npor. stav. ing. Karel Beran. Ženijní vojsko také na stavbu přidělilo svého zřízence kpt. žen. ing. Bedřicha Kubece a ostatní příslušníky vojenského stavebního dozoru npor. stav. ing. Michaela Buriana, por. stav. Arnošta Kasnera a ppor. přes. sl. ing. Josefa Podbrdského. ŘOP na stavbu přidělilo také své civilní zaměstnance a to tech. úř. ing. Karela Bártu, tech. úř. Josefa Botelu a tech. úř. Rudolfa Voštu.
Soutěž na výstavbu pevnosti byla vypsána výnosem MNO (ministerstva národní obrany) čj. 3.213/Taj.hl.št. ŘOP 1936. Současně s touto soutěží byla vypsána také soutěž na výstavbu pevnosti Bouda. Lhůta k dodání nabídek byla stanovena na 18. srpna 1936 v 9.00 hodin. Soutěže se zúčastnily firmy Kruliš, Hlava, Lanna, Velfík, Záruba-Pfeffermann a Konstruktiva. Vyhrála pouze jedna a to ing. Bedřich Hlava, úředně autorisovaný civilní inženýr stavební a stavitel, Praha II, Riegrovo nábřeží 14. Následně byla zadána stavba a to výnosem MNO čj. 4.069/Taj.hl.št. ŘOP 1936 z 28. 8. 1936. Zadávací částka výstavby činila 22 571 403,24 Kč. Pevnost měla být postavena za 24 měsíců a prvním stavebním dnem se stalo 14. září 1936. Původně bylo zadáno k výstavbě 5 objektů, 6. dělostřelecký srub byl ještě na rýsovacím prkně a byl zadán později a to výnosem MNO čj. 27.791/Taj.hl.št. ŘOP 1937. Jeho zadávací částka byla 3 080 792, 80 Kč a díky tomu byla celková doba výstavby prodloužena o 3 měsíce do 1. 12. 1938. Objekt byl vybetonován už 7. - 14. 6. 1938. Betonáž prvního objektu byla dokončena 28. srpna 1937, byl to objekt R-S 77. Při výstavbě bylo na stavbě ke 30. 4. 1938 18 úředníků a 584 dělníků. Výstavba měla i své oběti, jmenovitě:
Ostatní úrazy při výstavbě:
Společně se stavbou tvrze byly betonovány také izolované pěchotní sruby:
Velitelem pevnosti byl jmenován mjr. pěch. Mikuláš Jaroslav Novák, jeho plánovaná hodnost byla podplukovník generálního štábu. Osádku mělo tvořit 426 mužů a měl to být Útvar zřízený dne 10. května 1938 (jako zvláštní útvar „H“, dnem 1. srpna 1938 přejmenován na VII. prapor hraničářského pluku 19). Zřizovací výnos tohoto útvaru byl MNO čj. 11.020/Taj. hl. št. ŘOP 1938 z 27. 4. 1938. Plánovaný válečný stav útvaru byl 27 důstojníků, 9 rotmistrů, 390 mužů. Velikost jednotky ubytované v podzemí na obranu intervalu byla jedna rota pěchoty. V míru měla být celá osádka ubytovaná v Mírových kasárnách Rokytnice v Orlických horách a to společně se III. praporem pluku. Jmenný seznam důstojníků tvrze v září 1938 a jejich funkční zařazení:
|
|
|
|
Staré Město pod Sněžníkem | Moravská Ostrava | Králíky | Opava | Náchod | Trutnov | Liberec | Most | Domažlice | Rokytnice v Orlických horách | Hrušovany nad Jevišovkou | Bratislava |
|
|
|
|
|
Lehké opevnění - lehké opevnění vzor 36 (varianty A-F), lehké opevnění vzor 37 (varianty A-H + K1-4) |
|
|
|
|
|
Adam | |Babí (Stachelberg) | Bartošovice | Bouda | Dobrošov | Gudrich | Hanička | Hůrka | Jírova Hora | Kronfelzov | Milotický vrch | Orel | Orlík | Poustka | Skutina | Smolkov | Šibenice |
|
|
|
|
|
Lehký kulomet vz. 26 | Těžký kulomet vz. 37 | 4cm kanón vz. 36 | 85mm kanón vz. 44/59 | 10cm houfnice vz. 38 |
|