Hans Urs von Balthasar

Hans Urs von Balthasar (12. srpna 1905 Luzern – 26. června 1988 Basilej) byl švýcarský katolický teolog, považovaný za jednoho z nejvýznamnějších teologů 20. století. Patří mezi nejdůležitější předchůdce 2. vatikánského koncilu, z nichž však „jako jediný mezi velkými středoevropskými teology“ nebyl přizván coby koncilní expert.^[1]

Balthasarova teologie je ovlivněna mnoha přátelskými vztahy s významnými teology a filozofy (zvl. jezuity), mezi nimiž nechybí Erich Przywara, Jean Daniélou, Henri de Lubac a Benedikt XVI., který byl zároveň i jeho žákem. Přednáškovou a literární činností pomohl teologii a křesťanské víře obecně znovuobjevit dědictví patristiky. Ke sklonku svého života byl papežem Janem Pavlem II. jmenován kardinálem, zemřel však (jak mimochodem sám doufal)^[zdroj?] pouhé dva dny před převzetím kardinálského klobouku.

[editovat] Život

Balthasar studoval od roku 1923 germanistiku a filozofii postupně v Curychu, Berlíně a Vídni. Roku 1928 promoval prací na téma Geschichte des eschatologischen Problems in der modernen deutschen Literatur (Dějiny eschatologického problému v moderní německé literatuře). 31. října 1929 vstoupil do noviciátu jezuitů ve Feldkirchu. Po jeho ukončení žil v letech 1931 až 1932 v Pullachu. Od roku 1932 do roku 1936 studoval teologii v Lyonu-Fourvière. Vysvěcen na kněze byl v Mnichově roku 1936. Od roku 1937 do roku 1939 byl redaktorem řádového časopisu Stimmen der Zeit. Od roku 1940 se v Basileji věnoval pastoraci studentů.

Společně s Adrienne von Speyr založil 8. prosince 1944 sekulární institut Johannesgemeinschaft. Poté působil v Curychu a Basileji jako spisovatel a nakladatel vydavatelství Johannes v Einsiedeln. Roku 1950 odešel z Tovaryšstva Ježíšova, protože neměl volnou ruku k vedení založeného institutu a nakladatelství. Nadále se věnoval vědecké a publikační činnosti, s Henri de Lubacem a Josephem Ratzingerem ([[Benedikt XVI.|Benediktem XVI.) také zakládal celosvětově známý teologický časopis Communio.

[editovat] Teologické dílo

Zřejmě nejvýznamnějším Balthasarovým teologickým dílem je jeho trilogie:

• Herrlichkeit (Sláva, 7 svazků) – teologická estetika, teologie založená na existenciálu krásy
• Theodrammatik (Teodramatika, 5 svazků) – dramatická teologická teorie o činnosti Boha a odpovědi člověka, zvláště v událostech Velkého pátku, Bílé soboty a Neděle Zmrtvýchvstání
• Theologik (Teologika, 3 svazky) – popis přirozenosti Ježíše Krista (christologie) ke skutečnosti (ontologie)

[editovat] Reference

1. ↑ GUERRIERO, E. Hans Urs von Balthasar. Cinisello Balsamo: Paoline, 1991, s. 6.

[editovat] Související články

Projekt Wikicitáty má sbírku citátů na téma

Hans Urs von Balthasar

• Adrienne von Speyr

[editovat] Literatura

• GUERRIRO, E. Hans Urs von Balthasar. Cinisello Balsamo: Paoline, 1991. ISBN 88-215-2301-2.
• MONDIN, B. Dizionario dei teologi. Roma: ESD, 1992. ISBN 88-7094-111-6.
• Sekundární literatura k Balthasarovi
• Dílo a sekundární literatura nakladatelství Johannses