Hasselt

Hasselt
Městská radnice
Symboly obce
Znak	Vlajka
Poloha v rámci Belgie
Poloha Hasseltu v provincii Limburk	Poloha provincie Limburk v Belgii
Zeměpisné údaje
Region	Vlámsko
Společenství	Vlámské
Provincie	Limburk
Arrondissement	Hasselt
Souřadnice	50° 55' s. š., 05° 20' v. d.
Rozloha	102,24 km²
Demografické údaje (zdroj: fgov.be)
Počet obyvatel – Mužů – Žen Hustota zalidnění	70 236 (1. 7. 2006) 48,85 % 51,15 % 687 obyv./km²
Věková struktura – 0–19 let – 20–64 let – 65 let a více	(1. 1. 2006) 19,16 % 62,45 % 18,39 %
Cizinci	4,12 % (1. 7. 2006)
Ekonomika
Míra nezaměstnanosti	9,90 % (1. 1. 2006)
Průměrný roční příjem	14 549 €/obyv. (2003)
Správa obce
Starosta	Herman Reynders (SP.A)
Vládnoucí strany	Pro Hasselt (sp.a, Groen!), CD&V/N-VA, VLD
Počet zastupitelů	41
Další informace
PSČ	3500, 3501, 3510, 3511, 3512
Telefonní předvolba	011
Oficiální web	www.hasselt.be

Hasselt je město v Belgii. Je správním centrem provincie Limburk ve Vlámském regionu. Nachází se mezi oblastmi Kempen a Haspengouw v euroregionu Mása-Rýn ve vzdálenosti přibližně 75 km od Bruselu. Městem protéká řeka Demer a prochází jím Albertův kanál.

Dne 1. července 2006 žilo v Hasseltu 70 236 obyvatel. Rozloha města činí 102,24 km² a hustota zalidnění je 687 obyvatel na km².

[editovat] Historie

Hasselt roku 1841

Hasselt byl založen v 7. století na Helbeeku, přítoku řeky Demer. Název města pochází ze slova Hasaluth, které znamená lískový háj. Hasselt byl jedním z větších měst hrabství Loon, jehož hranice se přibližně shodovaly s hranicemi dnešní belgické provincie Limburk. Roku 1165 město získalo svůj název a posléze mu byla udělena městská listina. Statut města oficiálně potvrdil roku 1232 hrabě Arnold IV.

Hasselt měl výhodnou polohu – nacházel se na křižovatce obchodních cest a zároveň v blízkosti hraběcího hradu a nedaleko opatství Herkenrode v Kuringenu. Díky tomu se kolem roku 1200 stal hlavním městem hrabství (do té doby jím byl Borgloon) a nejdůležitějším obchodním centrem v okolí. Roku 1366 bylo hrabství Loon připojeno k biskupství Lutych, které bylo po politické stránce knížectvím. Roku 1794 bylo knížectví anektováno Francií a stalo se součástí departementu Meuse-Inférieure. Jako hlavní město departementu byl určen Maastricht a Hasselt byl jednou ze tří podprefektur. V letech 1815–1830 Belgie patřila ke Spojenému království nizozemskému a území bývalého hrabství Loon bylo součástí provincie Limburk. Název Loon se přestal používat. Roku 1830 získala Belgie nezávislost na Nizozemsku a roku 1839, kdy byly definitivně stanoveny hranice mezi oběma státy, se stal Hasselt hlavním městem belgické provincie Limburk.

Po ekonomické stránce Hasseltu pomohlo vybudování Albertova kanálu v letech 1930–1939, které bylo důležitým impulsem k rozvoji průmyslu ve městě.

Roku 1967 byla belgická provincie Limburk vyjmuta z diecéze Lutych a Hasselt se stal sídlem diecéze Hasselt.

[editovat] Doprava

Hasselt je dopravním uzlem, ve kterém se sbíhají důležité dopravní tepny. Má dobré železniční spojení s Lutychem, Genkem, Antverpami, Lovaní a Bruselem. Z hlediska silniční dopravy je nejdůležitější silnice E313, která spojuje Antverpy a Lutych. Hasselt má dva silniční okruhy. Velký okruh slouží k průjezdu městem a malý okruh, označovaný jako Zelený bulvár (Groene Boulevard), slouží k omezení počtu aut v centru města, které je z velké části pěší zónou. Autobusová doprava je ve městě od 1. července 1997 zdarma.

[editovat] Turistické atrakce

• Náměstí Grote Markt
• Sint-Quintinuskathedraal – Katedrála sv. Kvintina
• Opatství Herkenrode
• Japanse Tuin – Japonská zahrada
• Nationaal Jenevermuseum – Národní muzeum jeneveru (tradiční jalovcové pálenky)

[editovat] Družba

Hasselt má družbu s následujícími městy:

• Detmold (Německo) od roku 1976
• Sittard (Nizozemsko) od roku 1980
• Itami (Japonsko) od roku 1985
• Mountain View (Kalifornie, USA) od roku 1987

[editovat] Vývoj počtu obyvatel

• Zdroj:NIS. Poznámka: údaje z let 1806 až 1970 včetně jsou výsledky sčítání lidu z 31. prosince; od roku 1977 se uvedený počet obyvatel vztahuje k 1. lednu
• 1977: připojení obcí Kermt, Kuringen, Sint-Lambrechts-Herk, Stevoort a Wimmertingen (+62,33 km² a 22 309 obyvatel)

[editovat] Související články

• Seznam belgických měst

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Hasselt

Související články obsahuje Portál Belgie

• Oficiální stránka města v nizozemštině, francouzštině, angličtině a němčině
• Hasselt, Oficiální zastoupení belgických Flander v ČR
• Informace o Hasseltu na stránkách www.trabel.be (v angličtině)
• Informace o vlajce Hasseltu v angličtině
• Informace o Hasseltu (zejména o dopravě) v angličtině

	Obce v belgické provincii Limburg
Arrondissement Hasselt: As | Beringen | Diepenbeek | Genk | Gingelom | Halen | Ham | Hasselt | Herk-de-Stad | Heusden-Zolder | Leopoldsburg | Lummen | Nieuwerkerken | Opglabbeek | Sint-Truiden | Tessenderlo | Zonhoven | Zutendaal Arrondissement Maaseik: Bocholt | Bree | Dilsen-Stokkem | Hamont-Achel | Hechtel-Eksel | Houthalen-Helchteren | Kinrooi | Lommel | Maaseik | Meeuwen-Gruitrode | Neerpelt | Overpelt | Peer Arrondissement Tongeren: Alken | Bilzen | Borgloon | Heers | Herstappe | Hoeselt | Kortessem | Lanaken | Maasmechelen | Riemst | Tongeren | Voeren | Wellen

Belgie - Koninkrijk België - Royaume de Belgique (B)
Provincie vlámského regionu a jejich správní centra: Antverpy (Antverpy) | Limburk (Hasselt) | Vlámský Brabant (Lovaň) | Východní Flandry (Gent) | Západní Flandry (Bruggy)
Provincie valonského regionu a jejich správní centra: Henegavsko (Mons) | Lutych (Lutych) | Lucemburk (Arlon) | Namur (Namur) | Valonský Brabant (Wavre)
Bruselský region (Brusel)