Hatšepsut

Hatšepsut
Socha Hatšepsut v Metropolitan Museum of Art.
Doba vlády	1479/1473–1458/1457 př. n. l.
Rodné jméno	Hatšepsut
Trůnní jméno	Maatkare
Horovo jméno
Jméno obou paní	Uadet reneput
Zlatý Hor	Neteret-chau
Manželka (y)	Thutmose II. (manžel)
Otec	Thutmose I.
Matka	Ahmose
Zemřel (a)	1458/1457 př. n. l.
Hrobka	Dél el-bahrí

Hatšepsut byla královna 18. dynastie, která vládla v letech 1479/1473–1458/1457 př. n. l. starověkému Egyptu. V titulatuře a na vyobrazeních tato panovnice vždy vystupovala jako muž – faraon. Identifikace její mumie byla oznámena 27. června 2007.^[1][2]

[editovat] Životní pouť královny

Byla dcerou Thutmose I., manželkou jeho syna a svého nevlastního bratra Thutmose II. Po jeho smrti převzala poručnictví nad mladým Thutmosem III., který byl synem jejího manžela s jinou s jeho žen. Později si přisvojila titul faraona a zmocnila se vlády. Hatšepsut sice Thutmosovi III. přidělila titul spoluvladaře, ale o vládnutí se starala sama. Vládla Egyptu asi dvacet let, přibližně v letech 1479/1473–1458/1457 př. n. l. Pro posílení své autority se nechávala zpodobňovat s Usirovým vousem a na veřejnosti nosila mužské oblečení. Mírumilovná královna podnítila rozkvět obchodu, věd a poznání. Zorganizovala výpravu do záhadné země Punt, která se pravděpodobně rozkládala na východně Afriky nebo v Arábii na pobřeží Rudého moře. Egypťané odtud dováželi kadidlo a parfémy. O této výpravě nám vypovídají nástěnné malby v zádušním chrámu Dér el-Bahrí.

Po její smrti se Thutmose III. stal samostatným panovníkem. Starší literatura uvádí, že Thutmose ihned po svém nástupu na trůn začal ničit sochy, které zpodobňovaly Hatšepsovet a její jméno smazával ze všech nápisů, a to z důvodů „pomsty“. Nové výzkumy ovšem ukázaly, že památníky královny nebyly odstraňovány na počátku, ale naopak na konci samostatného králova vládnutí a že nebylo nikterak důsledné.

[editovat] Královnin chrám

Hatšepsut nechala vztyčit v Karnaku dva obelisky. Karnak je velechrámem boha Amona. Tyto obelisky byly zhotovené z jediného kusu kamene a byly zvednuty pouze s pomocí lan. Výškou i vahou převyšovaly všechny do té doby vybudované. Jejím hlavním dílem bylo vystavění svatyně a zádušního chrámu v Dér el-Bahrí. Tato lokalita se nachází na západním břehu Nilu naproti Karnaku v širokém údolí Libyjského masivu. Hatšepsutin chrám je přilepen na horský masiv a částečně zapuštěn přímo do skály. Cesta k němu vedla územím osázeným tamaryškovým hájem. V současnosti je toto území tvořeno pouze suchou, vyprahlou krajinou bez jakýchkoliv rostlin. Chrám se rozkládá na třech terasách, které se opírají o stěny, po jejichž stranách stojí sloupořadí a jsou vzájemně propojeny hlavní vzestupnou rampou. Na vnější straně některých sloupů jsou sochy boha Usira. Tato výjimečná stavba v dokonalé harmonii s přírodou je dílem nejvynalézavějšího architekta starého Egypta - Senenmuta. Ten spočívá poblíž své královny. V egyptštině znělo jméno Hatšepsutina chrámu Džeser - Džeseru, v češtině zní nejposvátnější z nejposvátnějších.

[editovat] Jméno Hatšepsut

Jméno Hatšepsut mělo více podob. Jednou z těchto podob bylo i jméno Hatšepsovet. Hatšepsut se někdy nazývala dětskou verzí svého jména – Hatusu. Její trůnní jméno znělo Maatkare - „Maat je duší Reovou“

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Hatšepsut

[editovat] Reference

1. ↑ http://www.iht.com/articles/2007/06/27/africa/27mummy.php
2. ↑ http://www.nytimes.com/aponline/world/AP-Egypt-Lost-Queen.html?_r=1&oref=slogin

[editovat] Externí odkazy

• Zub královny Hatšepsut (Český rozhlas Sever - audio)

Související články obsahuje Portál Starověk