Heřmanice (okres Třebíč)

Heřmanice
charakter sídla:	základní sídelní jednotka
obyvatel:	0
domů:	0
PSČ:
součást obce:	Rouchovany
okres:	Třebíč
historická země:	Morava
katastrální území:	Heřmanice u Rouchovan
katastrální výměra:	3,3 km²
zeměpisná šířka:	49°4'29.055" s. š.
zeměpisná délka:	16°9'6.769" v. d.
nadmořská výška:	350–360 m
Zdroje k infoboxu a částem obce

Heřmanice jsou jedna ze tří obcí, které zanikly v souvislosti s výstavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Jejich katastrální území bylo připojeno k Rouchovanům jako základní sídelní jednotka. Zaniklou obec připomíná v jejím místě jen kaplička.

Heřmanice se rozkládaly na jih od jaderné elektrárny při dnešní silnici č. III/15249 spojující Rouchovany s Dukovany. Nejvýše dosahuje jejich katastrální území na východě – k 395 m n. m., poblíž dukovanské vlečky. Nadmořské výšky 325 m n. m. naopak dosahuje na jihu v údolí potoka Olešné, resp. jeho přítoku, vlastního Heřmanického potůčku, který se do Olešné vlévá severně od Korduly.

Heřmanice náležely k návesním typům vsi. Starší zástavba – původně sedm celolánických usedlostí – směřovala do návsi štítem, mladší k ní byly obráceny boční stranou. Domy podél cesty původně spojující náves se silnicí byly zbudovány až ve 20. století. V době mezi dvěma světovými válkami se Heřmanice rozšířily až k okresní silnici a podél ní.^[1] Ve staré pečeti měly Heřmanice krojidlo a radlici. K roku 1750 Heřmanice vykázaly sedm sedláků a dva domkaře, roku 1776 pak čtyři celoláníky, šest pololáníků a 4 domkaře.^[2]

Do roku 1894 byly Heřmanice spojeny s Rouchovany.^[3] Od té doby byly až do roku 1979 samostatnou obcí.^[4]

Obec Heřmanice bývala přifařena k Rouchovanům.^[5]

[editovat] Související články

• Lipňany a Skryje – obce, které taktéž ustoupily výstavbě jaderné elektrárny
• Jaderná elektrárna Dukovany

[editovat] Zdroje

• DVORSKÝ, František. Hrotovský okres. Brno : Musejní spolek, 1916. 336 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis.) S. 266–268.

[editovat] Reference

1. ↑ CICVÁREK, Jiří. Záchranný výzkum tradičního stavitelství na Moravskokrumlovsku. Národopisné aktuality, 1977, čís. 2, s. 159–162. Dostupné online.
2. ↑ Dvorský, l. c., str. 109.
3. ↑ Dvorský, l. c., str. 108.
4. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha : Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 144.
5. ↑ Dvorský, l. c., str. 27.