Hledat:

Parfémy Krása Produkty pro zdraví Hodinky Elektro Šperky a klenoty Nábytek Nářadí a zahrada Outdoor Počítače a notebooky
 

Herbář

Studium herbářové položky v herbáři Texas A&M University
Studium herbářové položky v herbáři Texas A&M University
Typická herbářová položka
Typická herbářová položka

Hebář je soubor herbářových položek. Může být tvořen sušenými rostlinami, sušenými semeny a plody, fotografiemi rostlin, plody naloženými v lihu, atd. Hebáře jsou důležité pro výuku botaniky.

Obsah

[editovat] Historie

Slovo „herbář“ má původ v latině. Původní slovo herba znamená česky „bylina“. Zprvu je tedy herbář chápán jako kniha o léčivých rostlinách. S první takovouto knihou se na území dnešního Česka setkáváme v díle Herbář aneb Bylinář Pietra Andrea Mattioliho vydané v Praze roku 1562 Jiřím Melantrichem z Aventina a do češtiny přeložené Tadeášem Hájkem z Hájku. Tento herbář obsahuje černobílá vyobrazení s popisy. Od 17. století se pak význam herbáře posouvá k dnešnímu pojetí: tedy sbírka sušených rostlin.

Již slavný biolog Carl Linné vysílá své žáky do různých končin, aby tam trhali rostliny, sušili je a následně skladovali. Prvními herbáři vytvořenými Čechy jsou herbář rostlin ze Sibiře a ruských stepí od Petra Simona Pallase a herbář moravského misionáře Jiřího Camela obsahující kolekci rostlin z Filipín. Prvním „českým“ herbářem se pak na počátku 18. století stává kolekce sušených rostlin Jana Františka Bečovského, kněze řádu křížovníků z červenou hvězdou. Z poloviny 18. století pak pocházi první regionální herbář z Klatovska Jana Nepomuka Boháče.

Při založení Národního muzea roku 1818 vzniká i jeho herbář (viz Herbář Národního muzea). Hlavními sběrateli jsou Kašpar Šternberk, Jan Svatopluk a Karel Bořivoj Preslovi, Bedřich Berchtold, Filip Maxmilián Opiz a Václav Beno Seidl. K tomu je záhy přikoupen herbář Tadeáše Haenkeho obsahující kolekce z Filipín, Mexika, Kalifornie a And). Roku 1825 vychází na základně podrobného rozboru mnoha specialisty kniha s černobílými vyobrazeními Reliquiae Haenkeanae (česky „Haenkeho pozůstalost“). Významné jsou též Opizovy kolekce obsahující řadu typů.

Ve stejné době se rodí i centrální herbář dnešní Karlovy Univerzity. Jeho jádro je vytvořeno z kolekce Jana Christiana Mikana (tvořený kolekcí rostlin z Čech a okolí Rio de Janeira), kolekce Karla Bořivoje Presla - obsahující hlavně kapradiny (Polypodiophyta) a čeledi hvězdnicovité (Asteraceae), bobovité (Fabaceae) a lobelkovité (Lobeliaceae) - a sbírka rostlin ze Severní Ameriky zakoupená Janem Palackým.

Počátkem století 19. vzniká též velmi důležitá instituce pro laickou veřejnost i botanizující odborníky: Výměnný ústav rostlin. Tato instituce založená r. 1819 F. M. Opizem slouží pro výměnu herbářových položek a je první svého druhu.

[editovat] Rozdělení

[editovat] Typy herbářů

Vlákna konopí setého (Cannabis sativa)
Vlákna konopí setého (Cannabis sativa)
Fotomontáž různých dřevěných desek
Fotomontáž různých dřevěných desek
Animace rozvíjející se Růže z Jericha (Selaginella lepidophylla)
Animace rozvíjející se Růže z Jericha (Selaginella lepidophylla)

Tradičním herbářem je sbírka sušených rostlin (někdy nabízená digitálně přes internet) na bílých čtvrtkách. S rozvojem botanizování a technických možností se však rozvíjí i možnosti pro kolekce rostlin. V poslední době je to hlavě fotografie a video. Pravdou je že kvalitní herbáře jsou většinou postaveny na suchých rostlinách a obsahují k tomu jako doplněk nějaký jiný typ kolekce. Zde jsou typy herbářů:

Poznámka: kvůli ztrátě kvality barev u barevných fotografií se v poslední době s rozvojem moderní techniky používá digitálních fotografií uložených na datových nosičích. Výhodou je možnost rychlého zobrazení, snadné úpravy a možnost sdílení po internetu. Nevýhodou pak nižší rozlišení, než u klasické fotografie.

[editovat] Typy herbářových sbírek

Hebářové sbírky jsou subjednotky hebáře, které bývají seřazeny systematicky.

[editovat] Herbáře

V současnosti existuje na světě několik set veřejných hebářů a tisíce neveřejných, patřících soukromým osobám. Každý veřejný herbář má svůj mezinárodní kód složený z velkých písmen a dále osobu odpovědnou, která se nazývá kurátor. Některé herbáře též vydávají vlastní periodikum.

[editovat] Historické herbáře

[editovat] Současné české herbáře

V současné době se v nachází v České republice 43 státních nebo veřejných herbářů[1]. Největším herbářem je pak herbář Karlovy Univerzity obsahující 2 200 000 (2006) herbářových položek z celého světa[2].

[editovat] Současné světové herbáře

[editovat] Odkazy

[editovat] Citace a poznámky

  1. Výsledky hledání dotazu přes Index Herbariorum po zadání hesla „Czech republic“ zobrazují 50 herbářů. Z toho herbář CNCTC je kolekce patogenů, CVM a OH byly zrušeny, HUMP bylo převedeno pod herbář Jihočeského muzea, OLP převedeno pod hebář Vlastivědného muzea v Olomouci, OMKH převedeno pod herbář Středočeského muzea a TRM převedeno pod herbář Východočeského muzea Pardubice. Dostupné z: http://sweetgum.nybg.org/ih/herbarium_list.php.
  2. Viz: http://sweetgum.nybg.org/ih/herbarium.php?irn=124248.


[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Literatura

 
Herbář v jiných jazycích: Български, Dansk, Deutsch, English, Español, Suomi, Français, עברית, Bahasa Indonesia, 日本語, Lietuvių, Latviešu, Bahasa Melayu, Nederlands, Polski, Português, Русский, Simple English, Slovenčina, Slovenščina, Српски / Srpski, Svenska, Türkçe, Українська
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/wiki/Herb%C3%A1%C5%99
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 11. 9. 2008 v 14:59.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt