Historický román

Historický román je román, jehož děj je zasazen do vzdálenější minulosti, především na významná období historických změn. Je zpravidla psán obvyklým jazykem, někdy jsou ale některé části textu (téměř vždy jména, někdy dialogy a podobné pasáže) k dokreslení koloritu psány archaičtějším jazykem. Popisy se (ne vždy úspěšně) snaží o historicky věrné líčení a vystižení dané doby.

[editovat] Varianty

Žánr historického románu se dále dělí na tři skupiny, někdy dost obtížně rozlišitelné:

• mimetický - hlavní důraz je kladen na líčení a zajímavost prostředí (např. Walter Scott, Alois Jirásek)
• projekční - přes historické prostředí se zabývá nadčasovými tématy, platnými i v autorově době
• atraktivizační - historické prostředí má dodat románu zajímavost (Alexandre Dumas starší)

[editovat] Historie

Historický román vznikl za romantismu jako součást romantického obdivu k historii, prvním historickým románem byl Waverley Waltera Scotta (1814), v romantické literatuře nalezl široký ohlas (Victor Hugo, Alexandre Dumas starší), v české literatuře je prvním historickým románem Záře nad pohanstvem Josefa Lindy. Romantický historický román spadal především do mimetického či atraktivizačního typu. Historický román měl velký ohlas také v realismu, pozvolna se jeho typ mění na projekční. K jeho významným autorům v české literatuře patřili Zikmund Winter, Václav Beneš Třebízský a řada dalších. Historický román se hojně vyskytuje i v současné literatuře (Umberto Eco, Jarmila Loukotková, Ludmila Vaňková, částečně Vladimír Vondruška), je jím také výrazně ovlivněn žánr fantasy.

Související články obsahuje: Portál Literatura