Hlavice (architektura)

Hlavice; listová, pseudogotická

Hlavice je architektonické zakončení horní části sloupu, pilíře nebo pilastru. V řezu je hlavice zpravidla širší než je průřez dříku sloupu. To však z hlediska statiky nemá téměř žádný význam a tak hlavice zůstává převážně dekorativním prvkem. Její podoba se vyvíjela po staletí. Z egyptského stavitelství jsou známé různé formy, kde základním zdobným prvkem byl list či květ, a to parysu, lotosu či palmeta a figurální hlavice v podobě hlavy bohyně Hathor. Z Přední Asie jsou známé hlavice zoomorfní - převážně lví a býčí hlavy. V době antiky byla hlavice charakteristická pro určitý sloupový řád - dórská, iónská, korintská, kompozitní a toskánská. Kompozitní hlavice je tvarově nejčlenitější, v dalším období dochází k výraznému tvarovému zjednodušování hlavic; z doby románské známe hlavice kalichové, jehlancové, krychlové, košové, poštářové, v gotice se tvar hlavic přizpůsobuje gotickému tvarosloví - např. hlavice kružbová, opět se objevují hlavice vegetabilní (listové), zoomorfní (fantazijní zvířata) a antropomorfní (maskaron). V pozdní gotice ztrácejí hlavice význam a z architektury ustupují. Nemizejí však definitivně, objevují se v čisté nebo modifikované formě i v následujících slozích.

Tento architektonický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Hlavice (architektura)