Hořice

Hořice
Mariánský sloup na náměstí Jiřího z Poděbrad v Hořicích
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0522 572926
kraj (NUTS 3):	Královéhradecký (CZ052)
okres (NUTS 4):	Jičín (CZ0522)
obec s rozšířenou působností:	Hořice
pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	21,46 km²
počet obyvatel:	9 027 (9. 7. 2010)
zeměpisná šířka:	50° 21' 54,24
zeměpisná délka:	15° 37' 56,82
nadmořská výška:	m
PSČ:	508 01
zákl. sídelní jednotky:	19
části obce:	7
katastrální území:	6
adresa městského úřadu:	Městský úřad Hořice nám. Jiřího z Poděbrad 342 508 19 Hořice
starosta / starostka:	Ivan Doležal
Oficiální web: http://www.horice.org E-mail: mesturad@horice.org
Zdroje k infoboxu a částem obce

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Hořice

Město Hořice (též Hořice v Podkrkonoší, něm. Horschitz) se nalézá asi 25 km jihovýchodně od okresního města Jičín a 25 km severozápadně od krajského města Hradce Králové. Město je známé především výrobou hořických trubiček, nejstarší sochařsko-kamenickou školou v Evropě a každoročně pořádaným motocyklovým závodům 300 zatáček Gustava Havla.

[editovat] Historie města

Území města bylo osídleno již od pravěku, jak dokládají archeologické nálezy ze starší doby kamenné.

První písemná zmínka o Hořicích pochází r. 1143, kdy jsou Hořice zmíněny v zakládací listině Strahovského kláštera, v roce 1365 jsou již Hořice doloženy jako městečko.

V době husitských válek v dubnu 1423 byla u Hořic (na vrchu Gothard 353 m) svedena bitva, kdy proti sobě stáli Jan Žižka se svým orebitským vojskem a Čeněk z Vartenberka s panskou jednotou. Žižkovo vojsko vyhrálo.

V 15. století patřily Hořice pánům ze Smiřic a v té době nastává hospodářský vzestup města. Po bitvě na Bílé hoře získal Hořice Albrecht z Valdštejna a po jeho zavraždění v roce 1634 získal Hořice za své zásluhy v bojích s Turky Jakub Strozzi. Jeho syn Petr Strozzi odkázal výnosy z panství Hořice na zřízení nadace pro vojenské invalidy. Tuto nadaci spravoval pražský arcibiskup a z rozhodnutí císaře Karla VI. byla Invalidovna nakonec postavena v Praze-Karlíně.

V roce 1866 byla rozhodující bitva prusko-rakouské války svedena 3. července 1866 u blízké Sadové a zanechala za sebou desetitisíce mrtvých a raněných. Dokladem jsou stovky pomníčků, rozesetých po celém kraji. Hořice v té době byly nejen hlavním sídlem pruského štábu, ale i jedním velkým lazaretem, kam byly přiváženy stovky raněných, z nichž mnozí našli na zdejším gothardském hřbitově i místo posledního odpočinku.

V r. 1884 byla v Hořicích založena známá odborná škola pro zpracování kamene, jíž prošla během její více než stoleté historie celá řada našich významných umělců — Mořic Černil, Quido Kocián, Jan Štursa, Bohumil Kafka, Otakar Kubín, Marie Wagnerová a mnoho jiných.

[editovat] Památky ve městě

• Kostel Narození Panny Marie byl vystavěn v letech 1741 - 1748 podle plánů slavného barokního stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera
• Mariánský sloup z roku 1824 od zdejšího sochaře Josefa Rychtery
• novogotická radnice z roku 1872
• Kostelík svatého Gotharda na vrchu Gothard – původně románský kostel založený strahovskými mnichy ve 12. století byl v 18. století barokně přestavěn.
• Židovský kostelík a židovský hřbitov
• Galerie kamenných plastik – na úbočí vrchu Gothard je umístěna přírodní galerie kamenných plastik vzniklých během Hořických sochařských symposií pořádaných pravidelně od roku 1995.^[1]

galerie kamenných plastik na úbočí vrchu Gothard

Kostelík svatého Gotharda

Kostel Narození Panny Marie

Českobratrský kostel

[editovat] Místní části

• Březovice
• Doubrava
• Chlum
• Chvalina
• Libonice
• Svatogothardská Lhota

[editovat] Partnerská města

• Trstená, Slovensko

[editovat] Související články

• Hořické trubičky
• 300 zatáček Gustava Havla
• Městská autobusová doprava v Hořicích

[editovat] Reference

1. ↑ http://www.symposiumhorice.cz