Hošana raba

Hošana raba (hebrejsky: הושענא רבה, Velká Hošana, Velká prosba) je židovský svátek, jenž se slaví poslední den svátku Sukot. Připadá na 21. tišri. Hošana raba je vyvrcholením hošanot (proseb z ústřední formulí Ana Adonaj, hoši'a na (Prosím Hospodine, zachraň)), při kterých obec na Sukot obchází synagogu s lulavem a etrogem. Na Hošana raba se koná sedm obcházení - hakafot, sg. hakafa - každá z nich je věnovaná jednomu z hostů - Abrahám, Izák, Jákob, Josef (někdy Pinchas), Mojžíš, Áron a David. Hošana raba je někdy přirovnávána pro kajícný charakter modliteb ke svátku Jom kipur, je také považována za závěrečný den „zpečetění“ osudu, jenž začal na Roš ha-šana.

[editovat] Zvyky na Hošana raba

Obcházení má mnoho výkladů. Mezi nejznámější patří přirovnání obcházení kolem bimy k obcházení zdí Jericha Izraelity pod vedením Jozua před jeho pádem (Jz 6, 15-20). Rovněž je v některých obcích zvykem zvykem troubit na šofar. Další výklad se týká slov Žalmu 26, 6: „Umývám v očistě své ruce, obcházím kolem oltáře Hospodinova“.

Zvyky na Hošana raba se mohou lišit od aškenázských, přes sefardské, orientální či chasidské židy. Někde je zvykem číst celou knihu Žalmů, jinde je následován zvyk podobný na Šavu'ot, totiž celonoční studium Tóry. Sefardští židé mají ve zvyku recitovat prosebné modlitby (slichot) a číst a studovat celou knihu Deuteronomium.

Jedním ze zvyků, který je na Hošana raba naprosté většině židů společný, je otloukání vrbových větviček o podlahu v synagoze. Pět vrbových větviček (aravot), které jsou součástí lulavu, symbolizují tu část lidu Izraele, která ani nestuduje Tóru, ani nekoná dobré skutky. Po skončení svátku, kdy již lulav ani čtyři druhy nejsou potřeba, se vrbové větvičky uchopí a tluče se s nimi o podlahu v synagoze jako symbolické odmítnutí a zavrhnutí hříchů. V Mišně je proto Hošana raba označována jako יום שביעי של ערבה jom ševi’i šel arava „sedmý den vrby“ (Suka 4:3).

Související články obsahuje Portál Hebraistika