Horšovský Týn

Horšovský Týn
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0321 553671
kraj (NUTS 3):	Plzeňský (CZ032)
okres (NUTS 4):	Domažlice (CZ0321)
obec s rozšířenou působností:	Horšovský Týn
pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	71,44 km²
počet obyvatel:	4 906 (4. 6. 2007)
zeměpisná šířka:	49° 32’ 20’’
zeměpisná délka:	12° 55’ 40’’
nadmořská výška:	376 m
PSČ:	345 25 až 346 01
zákl. sídelní jednotky:	21
části obce:	21
katastrální území:	13
adresa městského úřadu:	náměstí Republiky 52 Město 34601 Horšovský Týn
starosta / starostka:	Ing. Josef Holeček
Oficiální web: http://www.horsovskytyn.cz/mesto E-mail: podatelna@muht.cz
Zdroje k infoboxu a částem obce

Horšovský Týn je třetí největší město okresu Domažlice, obec s rozšířenou působností. Městem protéká řeka Radbuza, do které se vlévá Křakovský potok (zleva) a Lazecký potok (zprava). Střed města se nachází 10 km severně od okresního města Domažlice a 42 km jihozápadně od Plzně. PSČ je 346 01.

[editovat] Historie

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1184. Město vzniklo na místě původní kupecké osady Horšov, existující pravděpodobně již v 10. století.

Ve 13. století byl vybudován hrad, ve 14. století získal Horšovský Týn statut města. V letech 1422 a 1431 bylo město obléháno husity, ale ubránilo se.

V roce 1547, za vlády Lobkowitzů, postihl město velký požár, který poničil velkou část města i hradu . Jeho následkem bylo přikročeno k rozsáhlé přestavbě města v renesančním slohu. Na místě hradu vznikl renesanční zámek. Na přelomu 16. a 17. století patřilo týnské panství mezi 10 nejbohatších v českých zemích. Pak ale přišlo České stavovské povstání a následně třicetiletá válka. Vzhledem k tomu, že se Lobkowitzové přidali na stranu českých stavů, byl jim zabaven majetek včetně týnského panství . V roce 1622 získává panství Maxmilián z Trauttmansdorffu.

Po třicetileté válce posiluje ve městě německá menšina. Byly postaveny některé stavby v barokním slohu. Po zrušení nevolnictví a reformě veřejné správy se Horšovský Týn stává v roce 1849 okresním městem.

Kostel svatého Petra a Pavla na náměstí Republiky.

Začátkem 20. století se ve městě začíná rozvíjet drobný průmysl. Tomu napomohla i výstavba železniční tratě Staňkov - Poběžovice v roce 1900.

Důsledkem Druhé světové války, která ve městě oficiálně skončila osvobozením americkou armádou 5. května 1945, byl odsun německého obyvatelstva. Ten ale nebyl tak citelný jako v jiných západočeských pohraničních městech, protože Horšovský Týn patří do tradičně české oblasti Chodska.

Po nástupu komunismu v roce 1948 došlo ke znárodnění průmyslových podniků a založení JZD. Byla také zahájena výstavba nových závodů a obytných čtvrtí (např. sídliště na Malém předměstí). V roce 1953 bylo historické centrum města vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Od 1. července 1960 patří město Horšovský Týn s celým svým původním okresem pod okres Domažlice. V průběhu let 1960-1989 potom dochází k rozsáhlé integraci okolních obcí, jejímž důsledkem je, že v okruhu 5 km od centra města se nenachází žádná jiná samosprávná obec, a Horšovský Týn je rozohou druhou největší obcí okresu.

Renesanční radnice v Horšovském Týně.

V současnosti je Horšovský Týn velmi úpravným a půvabným městem, které má velké předpoklady pro další rozvoj turismu. V roce 2006 proběhla rekonstrukce náměstí, postupně dochází také k opravám v objektu zámku.

[editovat] Obyvatelstvo

[editovat] Počet obyvatel a jeho vývoj

Dostupné údaje o počtu obyvatel jsou dva. Podle údajů Českého statistického úřadu žilo v Horšovském Týně k 1. lednu 2007 4 826 obyvatel. Novější údaje Ministerstva vnitra ČR ze 4. června 2007 udávají 4 906 obyvatel. Z toho počtu bylo 14,88 % dětí do 15 let.

Následující údaje jsou zpracovány podle výsledků Sčítání lidu z roku 2001.

Renesanční měšťanské domy na spodní straně náměstí Republiky.

[editovat] Národnostní složení

K datu posledního sčítání lidu (1.3.2001) žilo ve městě 4 938 obyvatel. 93,88 % z tohoto počtu se přihlásilo k národnosti české, 1,62 % tvořili Slováci a 0,89 % Němci. Ostatní národnostní menšiny jsou početně zastoupeny pod 40 osob.

[editovat] Náboženství

Podíl věřících na počtu obyvatel města byl 22,90 %. Z tohoto počtu se 87,27 % věřících řadilo k římskokatolické církvi.

[editovat] Ekonomická aktivita a nezaměstnanost

Ke dni sčítání bylo napočítáno 2 714 ekonomicky aktivních osob. 34,30 % z nich zaměstnával průmysl; 9,14 % obory jako školství a zdravotnictví, stejné zastoupení měli také pracovníci stavebnictví. 8,18 % obyvatel zaměstnávalo zemědělství. 55,93 % zaměstnaných pracovníků dojíždělo do zaměstnání v rámci obce.

Nezaměstanost ve městě dosahovala v roce 2001 5,42 %. Míru nezaměstnanosti 5,31 % udává pro město i s okolím domažlický úřad práce za květen 2007.

[editovat] Pamětihodnosti

Jak již bylo uvedeno výše, Horšovský Týn je pro krásu a zachovalost svých historických památek již od roku 1953 městskou památkovou rezervací. Z nejdůležitějších pamětihodností jmenujme:

• Kostel svatého Petra a Pavla na náměstí Republiky - byl postaven v 80. letech 13. století v raně gotickém stylu, v 17. století byl přestavěn ve stylu barokním. Jeho 38 m vysoká kostelní věž umožňuje návštěvníkům daleký výhled do okolní krajiny.

• Zámek Horšovský Týn

Pohled na zámek ze zámeckého parku.

• Barokní silniční most - z 18. století přes řeku Radbuzu

• Radnice na náměstí Republiky - byla vystavěna v 16. století v pozdně gotickém stylu, po požáru v roce 1547 přestavěna ve stylu renesančním. O sto let později byla znovu přestavěna v barokním stylu a nedlouho poté (1708) opět vyhořela a byla opět obnovena. Třetí požár v historii ji postihl v roce 1801. Poslední úprava proběhla mezi roky 1964 - 1967, kdy byl radnici navrácen její renesanční vzhled.

• Kapucínský klášter - byl vystavěn v barokním stylu v roce 1654. Jako klášter definitivně zanikl v roce 1950, kdy se z něj stal sklad potravin. V současnosti probíhá jeho rekonstrukce.

• Kostel svaté Anny na Vršíčku - pozdně gotický kostel, dominanta krajiny při hlavní silnici na Domažlice. Vede k němu křížová cesta

• Kostel svatého Apolináře na Husově náměstí - jedna z nejstarších staveb ve městě - gotický kostel z poloviny 13. století. Nacházejí se v něm vzácné malby Horšovského Týna z roku 1500. Stojí na Velkém předměstí při hlavním silničním průtahu městem.

[editovat] Služby

Město je vybaveno službami odpovídající své úloze střediska menšího regionu v rámci okresu.

Na Malém předměstí najdeme 2 základní školy, v Nádražní ulici sídlí zvláštní škola. Město má také základní uměleckou školu. Střední školství reprezentují 3 školy: Integrovaná střední škola, učiliště a střední zemědělská škola. Nejbližší gymnázium je v Domažlicích.

Ve městě najdeme zdravotní středisko.

Zřízena byla městská policie, která se společně s Policií ČR stará o bezpečnost a pořádek ve městě.

Město má jedinou poštu v Pivovarské ulici.

Ubytovací kapacity zajišťuje 1 *** hotel Šumava na náměstí Republiky s 28 lůžky a větší počet penzionů, resp. ubytování v soukromí. V poslední době relativně narostl počet stravovacích zařízení od kaváren a cukráren až po restaurace.

Gotický kostel svatého Apolináře při hlavním silničním průtahu městem.

Největší obchodní střediska vlastní spotřební družstvo Jednota. Jedná se o Supermarket Tuty ve středisku Radbuza a v Sylvánově ulici na Malém předměstí.

[editovat] Doprava

Hlavní silniční komunikací protínající město je silnice I/26 z Plzně na HP Folmava/Furth im Wald. Na tuto silnici navazuje větší počet silnic II. třídy: Silnice II/193 Žlutice - Stříbro - Domažlice ; Silnice II/200 Bor u Tachova - Horšovský Týn a Silnice II/197 HP Železná/Eslarn - Bělá nad Radbuzou - Horšovský Týn.

Městem prochází lokální jednokolejná železniční trať 182 ze Staňkova do Poběžovic. Na trati je v pracovní dny vedeno zhruba 8 párů vlaků. Na katastru města je na trati železniční stanice Horšovský Týn a zastávky Semošice a Semošice-Peřina.

Městem projíždí také celá řada zejména místních autobusových linek s hlavní zastávkou na křižovatce ulic Domažlická a Nádražní, asi 500 m od náměstí. Nejvýznamnějšími spoji jsou asi linky Plzeň - Domažlice a dálková linka Praha - Plzeň - Domažlice. Ostatní linky slouží zejména ke spojení okolních vesnic s městem - pro odvoz tamních obyvatel do zaměstnání, do škol nebo k lékaři.

[editovat] Partnerská města

• Naaburg
• Grossaffoltern
• Maargedal

[editovat] Okolní obce

- řazeno od severu po směru hodinových ručiček

• Semněvice
• Bukovec
• Puclice
• Křenovy
• Blížejov
• Meclov
• Srby
• Hostouň
• Vidice
• Mířkov

[editovat] Části města

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální stránky města
• Zámek Horšovský Týn