Horká a chladná média

Horká a chladná média je pojmová dvojice, kterou zavedl Marshall McLuhan v roce 1964, aniž by sám oba pojmy nějakým způsobem přesným a vyčerpávajícím způsobem definoval.

Rozdíl mezi horkými a chladnými médii je určen definicí tzv. stavu naplněnosti daty. McLuhan uvádí, že fotografie je vizuálně vysokodefiniční, zatímco karikatura je nízkodefiční. Vysvětluje to tím, že v karikatuře se objevuje málo vizuálních informací. Pro určení horkého nebo chladného média je vedle stavu naplněnosti daty nutné diagnosticky konstatovat tzv. stupeň zaplňování či doplňování dat adresátem.

[editovat] Srovnání jednoho média s jiným

Horká média se vyznačují vysokou naplněností daty a tím tedy nevyžadují intenzivní účast ze strany příjemce. Horká média poznáme tím, že příjemce (recipienta, publikum) rychle a podmanivě vtáhnou do sebe, tj. do svého světa mediální působnosti. Definovat, zda se jedná opravdu o horké či chladné médium, se určit dá, ale jenom relativně. Přesnější určení se pozná až při srovnání jednoho média s jiným. Ve srovnání například s telefonem je rozhlas horké médium. Rozhlas se totiž šíří všemi směry rovnoměrně v daném akustickém prostředí, zatímco telefon, tedy v tomto případě chladné médium, se šíří akustickými signály pouze do ucha příjemce. Z toho vyplývá, že člověk pokud telefonuje, musí tyto akustické signály doplňovat, zatímco posluchač rozhlasu se v klidu oddává naslouchání rádiovým vlnám. Ve druhém případě, tedy při srovnání s televizí, je právě naopak rozhlas chladným (nízkodefiničním) médiem a horkým (vysokodefiničním) médiem televize. Je to na základě toho, že televize s nabídkou obrazové informace vyžaduje od příjemce méně participace a je silněji naplněna daty (kromě akustických i vizuálních).

Participaci Luhan dále nespecifikuje, a tudíž ji lze přijmout jako souhrn vzájemných komunikativních vazeb mezi člověkem a médiem.

Chladná média - přijímač „divák“ dostává málo informací, musí doplňovat - rádio

Horká média - divák dostane tolik informací, že se stane pasivním - televize

[editovat] Zdroje literatury

• McLuhan, H., M. (2000): Člověk, média a elektronická kultura. Výbor z díla. Brno: Jota.
• McLuhan, H., M. (1991): Jak rozumět médiím: extenze člověka. Praha: Odeon.