Horní Lužice

Historický znak Horní Lužice, dnes je součástí znaku Budyšína

Horní Lužice (hornolužicky Hornja Łužica, německy Oberlausitz) je historické území, rozdělené od roku 1945 mezi Německo (většina území) a Polsko (menší část). Většina německé části je od roku 1990 součástí spolkové země Svobodný stát Sasko, malá část je součástí spolkové země Braniborsko. Téměř celá polská část je doučástí Dolnoslezského vojvodství, malá část náleží též k vojvodství Lubušskému. Centrem Horní Lužice je město Budyšín, největším městem je však Görlitz (Zhořelec), v polské části je důležitým střediskem město Zgorzelec.

Horní Lužice sousedí na západě s vlastním Saskem, na jihu s Čechami, na východě se Slezskem, na severu s Dolní Lužicí.

V německé části Horní Lužice žije přibližně 640 000 obyvatel. Většinu tvoří Němci, asi 20 000 obyvatel jsou Lužičtí Srbové. Polskou část Horní Lužice obývají od roku 1945 Poláci, kteří odsud vyhnali Němce i Lužické Srby. Do roku 1635 byla Horní Lužice součástí Zemí Koruny české.

[editovat] Viz také

• Dolní Lužice

Tento článek o Německu je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Tento článek o Polsku je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.