Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače
Mobily
| Hornomoravský úval | |
|---|---|
| Plané loučky | |
| Nejvyšší bod | Jelení vrch (345 m) |
| Délka | km |
| Rozloha | 1 315 km² |
| Střední výška | 225,8 m |
| Nadřazený celek | Západní Vněkarpatské sníženiny |
| Sousední celky | Drahanská vrchovina, Mohelnická brázda, Nízký Jeseník, Moravská brána, Pobeskydská pahorkatina, Hostýnsko-vsetínská hornatina, Vizovická vrchovina, Litenčická pahorkatina, Chřiby, Vyškovská brána |
| Podřazené celky | Holešovská plošina, Prostějovská pahorkatina, Středomoravská niva, Uničovská plošina |
| Světadíl | Evropa |
| Státy | |
| Horniny | |
| Poznámka | |
| Povodí | Morava |
Hornomoravský úval je geomorfologický celek na Moravě v geomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin. Nejvyšším vrcholem je Jelení vrch 345 m n.m.
Úval je tvořen sníženinou, vyplněnou pliocenními sedimenty a kvartérními náplavami řek. Osou úvalu je řeka Morava (v severní části i řeka Oskava), největšími přítoky jsou zde řeky Bečva a Haná.
Úval se táhne od Libiny na severu po Otrokovice na jihu. Někdy se nesprávně uvádí, že začíná na severu až u Bludova, což je omyl, počítající s Mohelnickou brázdou jako podcelkem Hornomoravského úvalu. Ve skutečnosti jsou obě tyto sníženiny z geomorfologického hlediska rovnocennými celky. Jejich hranici tvoří tzv. Třesínský práh u Mladče západně od Litovle. Toto místo je zároveň i rozhraním mezi dvěma základními geomorfologickými provinciemi na území České republiky: Západními Karpatami a Českou vysočinou.
Geomorfologická klasifikace:
Největšími městy jsou ve středu ležící Olomouc, Přerov a Prostějov. Zemědělsky hodně využívaná oblast. Národopisná oblast Haná.