Horoměřice

Horoměřice
Ulice v jižní části Horoměřic
znak vlajka
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ020A 539236
kraj (NUTS 3):	Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4):	Praha-západ (CZ020A)
obec s rozšířenou působností:	Černošice
pověřená obec:	Roztoky
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	8,04 km²
počet obyvatel:	2617 (28. 8. 2006)
zeměpisná šířka:	50° 7’ 59’’
zeměpisná délka:	14° 20’ 3’’
nadmořská výška:	308 m
PSČ:	252 62
zákl. sídelní jednotky:	1
části obce:	1
katastrální území:	1
adresa obecního úřadu:	Velvarská 100 252 62 Horoměřice
starosta / starostka:	Václav Kášek
Oficiální web: http://www.horomerice.cz E-mail: podatelna@horomerice.cz ou_horomerice@volny.cz, podatelna@horomerice.cz
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Horoměřice se nachází na sever za hranicemi Prahy, v okrese Praha-západ, kraj Středočeský. Spadají pod pověřenou obec Roztoky a pod obec s rozšířenou působností Černošice. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 2 617 obyvatel.

[editovat] Historie

[editovat] Pravěk a starověk

Podle archeologických nálezů bylo území dnešních Horoměřic obydleno již v době bronzové - jsou zde naleziště pozůstatků knovízské a únětické kultury (2000-1500 př.n.l.). Ta se ostatně nazývá podle sousední obce Únětice.

Kolem roku 400 př.n.l. se na území obce objevují Keltové. Jim se také často připisuje vztyčení nevelkého hranolového pískovcového kamene na severovýchodním okraji obce, považovaného někdy za menhir; žádné důkazy pro toto tvrzení však neexistují. Nejstarší zpráva o kameni pochází až z roku 1930. Archeologický výzkum se v jeho blízkosti nikdy neprováděl, původ a účel kamene je ve skutečnosti nejasný.

[editovat] Středověk a novověk

Název obce pochází zřejmě od jména významné osoby, neboť obec je připomínána jako ves lidí Hořeměrových nebo Hořemírových. Podle dalšího výkladu se obec jmenovala Holměřice, hlavně díky lánům polí a roviny táhnoucí se od Prahy až k Tursku, které byly holé.

Křížek u školky

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1273, kdy se připomíná jako majetek strahovského kláštera, v jehož držení zůstala až do husitských válek, kdy ves byla zabavena Pražany. Po skončení válek ale klášter získal ves zpět. Obcí procházela jedna z nejstarších zemských stezek, Via Magna.

Největší utrpení zažily Horoměřice za třicetileté války (1618 – 1648). Koncem října 1639 za švédského tažení na Prahu vojska generála Banéra pustošila kraj.

Strahovský klášter měl v Horoměřicích hospodářský dvůr s obytnou budovou, která byla upravena v 1. polovině 18. století na jednoduchý patrový zámeček s rustikovanými rámci a obdélníkovými okny v omítkových rámcích. Na střeše je umístěna věžička s lucernou. Přízemí je sklenuto valenou klenbou s lunetami. V patře je zachována kaple svaté Anny. Pod zámkem se nachází dnes již zpustlý park.

[editovat] Od 19. století do současnosti

V roce 1848 vznikl v obci spolek dobrovolných hasičů.

Pod dojmy triumfálního V. všesokolského sletu vznikla v Horoměřicích sokolská jednota (1907).

Jak Sokol tak Sbor dobrovolných hasičů existují v obci dodnes.

Za druhé světové války bylo v Horoměřicích zatčeno 9 mužů, všichni byli po bezvýsledném vyšetřování asi za měsíc propuštěni. V roce 1941 byla rozpuštěna místní jednota Sokola, byly rozpuštěny i další vlastenecké spolky a existovaly jen okupanty povolené organizace.

Celkem se do aktivního odboje zapojilo 50 horoměřických občanů, 19 bylo vězněno a 10 zavražděno. Horoměřičtí odbojáři se účastnili aktivně především závěrečných bojů 2. světové války. Pomník na školní zahradě připomíná oběti obou světových válek.

[editovat] Pamětihodnosti

• Barokní zámek Horoměřice z 18. století
• Kámen nejasného původu, považovaný někdy za menhir (snad z 1. stol. př.n.l.?)

[editovat] Významní rodáci

• Benedikt Roezl (1824-1885), český botanik a cestovatel
• Rudolf Myzet (1888-1964), scenárista, režisér a herec (působil v USA), vlastním jménem Rudolf Procházka

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Horoměřice

Tento článek o Česku je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.