Hospoda U Šámalů

Hospoda U Šámalů je hospoda v Ještědských horách, ze správního hlediska se nachází v obci Proseč pod Ještědem; lidově bývá tato část označována jako Prosečské hory.

[editovat] Historie

V hostinci U Šámalů vysoko nad Prosečí se od první světové války jakoby nic nezměnilo, patří k nejpříjemnějším občerstvovnám Ještědí. Hostinský Sváťa Koudela se svojí ženou se zde houževnatě drží ve stínu pokroucených javorů, na rozhraní luk a lesů. Šenkovna pamatuje starodávné časy, poslední rekonstrukci v roce 1928, od té doby si udržela svoji hrubou, poctivou tvář. Už z dálky zde lze cítit vůni koní, svijanského piva, kozích bobků, v létě pak rozkvetlých luk a smolnatých lesů. Horský šenkýř s čepičkou po předcích se vyklání z dřevěného výčepu, na zdech tiché a ušlechtilé vlastenectví: mapa Republiky československé, obraz TGM a fotky rakouských horských myslivců. Krásně je U Šámalů v létě, ležet tu lze s pivem na voňavé mezi za hospodou, slunce žhne a louku zdobí pupavy, zelenobílé hvězdy ještědského srpna. U nohou leží Jizerské hory, Český ráj, Ralsko, Říp, Bezdězy i Krkonoše. Trojúhelníková špička Sněžky je vidět i skrze malé okénko hajzlíků hostince. Budova hostince U Šámalů, jak jej znají dnešní turisté, si zachovala podobu z roku 1911. Ovšem již předtím zde stávala dřevěná chalupa. Roku 1864 ji koupil Antonín Šámal z Hluboké (*1823) se svojí ženou Klárou; ještě v tomto roce je mu zde povolena hostinská činnost. Po tomto muži byla také hospoda pojmenována a dodnes si – navzdory všem změnám vlastníků – jméno udržela. V roce 1911 přestavěl jeden z dalších hostinských – Josef Lank do té doby dřevěné zádveří na zděné a rozšířil ho. Z této doby pochází také nová sálová podlaha, složená z parket ořechového dřeva. Strop sálu byl však tehdy nízký, a tak se hostinský rozhodl pro přestavbu. Pozval tesaře, známého odborníka přes vazby a roubeniny, „starýho Podborováka“. Uvnitř sálu byla tehdy postavena dřevěnou „galerku“ pro hudbu a před hospodou bylo vysázeno jasanové stromořadí. Později hostinec provozoval šenkýř Josef Kotek, za 1. republiky sem chodil i skladatel Karel Vacek, který byl i v častém písemném styku s místními hudebníky. Od roku 1943 až do konce 2. sv. války byl z nařízení úřadů hostinec U Šámalů uzavřen. Poválečná doba hostinci moc nepřeje, 50. léta jsou kritická, v roce 1958 je povinně hostinec zrušen.

[editovat] Současnost

Až v 90. letech 20. století byla hostinská živnost u Šámalů zčásti obnovena (víkendový provoz) Svatoplukem Koudelou, zdejším patriotem původem z rychty od Koubšů, s kořeny sahajícími až do 16. století. Díky toleranci své ženy a pomoci řady přátel otevřel hostinec v mrazivém lednu 1998 po dlouhé čtyřicetileté přestávce. Nikdo, kdo chce opravdu poznat Ještědí a jeho staré tradice, nesmí návštěvu hostince U Šámalů vynechat.