Hostýnsko-vsetínská hornatina

Hostýnsko-vsetínská hornatina
Vsetínské vrchy
Nejvyšší bod	Vysoká (1024 m)
Délka	{{{délka}}} km
Rozloha	{{{rozloha}}} km²
Střední výška	{{{středvýška}}} m
Nadřazený celek	Západní Beskydy
Sousední celky
Podřazené celky	Hostýnské vrchy, Vsetínské vrchy
Světadíl	Evropa
Státy	Česko Slovensko
Horniny	flyš
Poznámka
Povodí

Hostýnsko-vsetínská hornatina je geomorfologický celek Západních Beskyd na východní Moravě. Dělí se na dva podcelky, Hostýnské a Vsetínské vrchy, které jsou od sebe odděleny Vsetínskou Bečvou. Nejvyšší horou je Vysoká. Hornatina je tvořená paleogénními flyšovými souvrstvími. Na území hornatiny jsou vyhlášeny dva přírodní parky nesoucí názvy vrchů.

Vnější Západní Karpaty, Hostýnsko-vsetínská hornatina vyznačena červeným polem

[editovat] Hostýnské vrchy

Nejvyšším bodem Hostýnských vrchů je Kelčský Javorník (865 m n. m.), nejznámější horou je sousední Hostýn (735 m n. m.). Tento výrazný vrch nese stopy osídlení již z doby laténské, kdy si na jeho temeni vybudovali Keltové své hradiště, někdy řazené mezi keltská oppida. Dodnes jsou patrné stopy valů, které v něktěrých místech dosahují stále výšky devět metrů. V dnešní době je Hostýn nejvýznamnějším mariánským poutním místem na Moravě. Na jeho nižším vrcholu (718 m n. m.) stojí bazilika Nanebevzetí Panny Marie. K významným kopcům patří rovněž Jehelník, Obřany, Čerňava a Troják. Hostýnské vrchy jsou v létě především baštou turistiky a cykloturistiky. Mnoho kilometrů turistických a cykloturistických tras láká turisty hlavně ze Zlínska, Kroměřížska a Přerovska. V zimě nabízí dobré podmínky k lyžování skiareály Tesák, Troják, Rusava atd. Pro běh na lyžích jsou vhodné hřebenové trasy, např. Hostýn–Tesák nebo Troják–Rajnochovice.

[editovat] Vsetínské vrchy

Jsou vyšším z obou podcelků, nachází se v nich jediná tisícovka Hostýnsko-vsetínské hornatiny – Vysoká (1024 m n. m.).

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Hostýnsko-vsetínská hornatina