Hostivít

Hostivít byl legendárním českým vládcem v 9. století, synem rovněž legendárního Neklana a podle Kosmase otec prvního doloženého Přemyslovce Bořivoje. Uzavřela se tak éra bájných potomků Přemysla a Libuše.

Jedna z teorií týkajících se počtu těchto bájných knížat je podepřena freskami na zdech rotundy v moravském Znojmě, ale Anežka Merhautová tvrdí, že tyto fresky zobrazují historicky doložené Přemyslovce včetně moravských údělníků.^[1]

Kosmas nenapsal o Hostivítovi mnoho. Jeden ze zápisů tvrdí, že když se narodila Svatá Ludmila, Hostivít a Ludmilin otec Slavibor sjednali svatbu mezi svými dětmi. Tento záznam může odkazovat ke zmíňce o procecí neznámé nevěsty v roce 871, o kterém píší Fuldské letopisy.

Hostivít prý měl bratra Děpolta, který zdědil zem Kouřimskou.

[editovat] Původ jména

Jméno Hostivít zaznamenal ve své Kronice české Kosmas, převzala ho i většina historiků z 19. století, včetně Františka Palackého. Původ jména lze najít v sousloví vítat hosty.

Záviš Kalandra uvádí, že jména sedmi mýtických českých knížat jsou odvozena ze starých slovanských názvů dnů v týdnu. Hostivít by jako sedmý z nich odpovídal sobotě, kdy se vítají hosté.^[2]

Podle teorie Vladimíra Karbusického pochází dvanáct jmen mýtických postav české historie včetně sedmi knížat z úryvku staroslověnského (či staročeského) textu - poselství Čechů k Frankům v 9. století.^[3] V tomto textu mělo být psáno: Krok’ kazi (Tetha), lubo premyšl, nezamyšl m’nata voj’n u‘ni zla, kr’z my s‘ neklan (am), gosti vit, což se vykládá jako: Zastav své kroky, Tetha (oslovení tehdejšího vůdce Franků, popřípadě západních sousedů obecně) a raději přemýšlej, nezamýšlím na tebe vojnu ani zla, kříži my se neklaníme, hosty vítáme.

[editovat] Sedm mýtických následníků Přemysla

[editovat] Reference

1. ↑ Barbara Krzemieńska-Anežka Merhautová-Dušan Třeštík: "Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě", Praha 2000.
2. ↑ Záviš Kalandra: "České pohanství", Praha 1947
3. ↑ Vladimír Karbusický: "Báje, mýty, dějiny. Nejstarší české pověsti v kontextu evropské kultury", s. 237, Praha 1995 [1]

[editovat] Externí odkazy

• Eduard Petiška - vyprávění o hradu Pšově