Hrazany (Radíč)

Oppidum Hrazany

Hradiště Hrazany je keltské oppidum nacházející se ve Středočeském kraji 10 km severně od Sedlčan.

Po tomto keltském oppidu je pojmenována malá planetka s číslem 13804 Hrazany, která byla objevena observatoří na Kleti.^[1]

[editovat] Poloha

Oppidum Hrazany se nachází v okrese Příbram nedaleko Slapské přehrady nad soutokem Vltavy a Mastníku severně od osady Hrazany (část obce Radíč). Je tvořen dvěma vrchy Doubí (430 m n. m.) a Červenka (370 m n. m.) se sedlem, které je od sebe odděluje.

[editovat] Historie

První významné historické osídlení před samotným vznikem oppida bylo přibližně v letech 550 – 460 před n. l., kdy zde bylo nevelké rozptýlené sídliště s dvorcovou zástavbou. Nejstarší fáze Hrazanského osídlení patrně lehla popelem, byla však rychle nahrazena novou dvorcovou výstavbou. Samotné oppidum vzniklo přibližně v 2 století před n. l. První palisádové opevnění obklopovalo prostor o velikosti 30 ha. Postupem času se rozšířily plochy spadající pod opevnění na 39 ha. Nejstarší období je spojováno s výstavbou nejstarší podoby brány A. Současně s ní byla budována starší hradba na Doubí a brána B a výstavba řady domů. Ke konci této stavební etapy je doložen požár a následné zničení větší části opevnění. K událostí mohlo dojít patrně na rozhraní 2. a 1. století před n. l. Následuje druhá přestavba v prostoru brány A a staví se také opevnění na vrchu Doubí, u brány B a na akropoli. S přestavbou opevnění se buduje i dvorcová zástavba uvnitř opevněného areálu a dochází k strukturním změnám osídlení. Tato rozsáhlá stavební aktivita se odehrávala v průběhu devadesátých let posledního století před n. l. Polovina 1. století před n. l. byla ve znamení klidného období, vznikaly mladší dvorcové a terasové sídlištní zástavby, osídlení za opevněním, které bylo již po celém obvodu oppida, tehdy zaujímalo celý areál. Ke konci osídlení byl vybudován zátaras u brány B, pravděpodobně v obavě před útokem germánských kmenů. V této době je doložen požár, který byl pouze lokální a neznamenal zánik života a osídlení Hrazanského hradiště. Oppidum leželo na důležité obchodní stezce spojující Podunají s Lincií, putovaly po ni karavany až z dalekého jihu, dalo by se říci, že sloužilo jako strážní pevnost k ochraně pocestných a kupců, kteří procházeli podél Vltavy k významným Keltským střediskům u nás (Stradonice, Závist) nebo v Německu.

[editovat] Opevnění a zástavba

[editovat] Členění

Celý prostor je členěn na čtyři části:

1. Předhradí na severním svahu Červenky s branou F, která sloužila jako první linie opevnění před samotnou hlavní vstupní branou do oppida (brána B).
2. Vrchol Červenky s hlavní vstupní branou do oppida a obydlenými jižními a jihovýchodními svahy s bránou C.
3. Sedlo mezi oběma vrchy nazývané střední úval, kde byla především zástavba.
4. Vrchol kopce Doubí a severní až severovýchodní svahy s bránami E a D.

Areál oppida. Panoramatický pohled severovýchodním směrem od Doubí přes sedlo k Července. Vlevo údolí Vltavy, vpravo údolí Mastníku.

[editovat] Konstrukce hradeb

Starší hradba je složena z kamenů a trámů a dosahovala šířky 5-6 m. Šikmo uložené trámy byly v tělese zatíženy a obloženy kameny. Ve starší fázi opevnění na vrchu Doubí zalištovala zadní stranu hlinitých násypů stěna z vodorovných trámů. V některých úsecích opevnění na svahu nad Vltavou byla pouze palisádová hradba, v čele dosahovala šíře 1-2 m. Čelní zeď na vrchu Dubí byla postavena pod vrcholem na svahu před pobořené čelo starší hradby. Původně byla široká přibližně 10 m a dosahovala patrně výšky 4-5 m. Relativně mělký a úzký příkop byl zaznamenán pouze před hradbou u severního předhradí, kde byla první linie opevnění s bránou F a před opevněním na jižním svahu Doubí.

[editovat] Brány

Do oppida vedlo asi 6 bran, které byly stavěny podle podobného modelu jako na ostatních Keltských opevněných lokalitách v Čechách:

• Brána A - Byla západním vstupem směrem z Vltavského údolí. Byla postavena v místech, kde obvodové opevnění klesající z Doubí přechází do sedla. Tato brána prošla několika přestavbami. Nejstarší podoba, která po 20 letech provozu zanikla požárem, měla asymetrická ramena s dřevěnými opevňovacími nástavbami a kamennou lícovou zeď, která tvořila severní rameno brány. Další přestavba souvisí s celkovou přestavbou obvodové fortifikace oppida. Nejmladší stavební fáze brány měla uličku chráněnou v délce přes 30 m palisádami, která končila uvnitř oppida věžovitou stavbou. Z důvodu velmi prudkého svahu zde nebyl vybudován příkop. Cesta, která procházela branou, směrovala po svahu dolů a pokračovala podél Vltavy.
• Brána B - Jednalo se o vstup do oppida ze severu, zde vstupovaly kupecké karavany a v její půdě dosud zůstaly hluboké vyježděné koleje od jejich vozů. Měla dovnitř obrácená křídla vytvářející asi 6 m uličku. Zadní strana hradby byla konstruována jako šikmý kamenný taras bez opěry dřevěné konstrukce a neuzavírala se dřevěnými vraty. Toho využili útočníci a zaútočili právě na tuto bránu, která však byla na poslední chvíli mohutně zatarasena tramy a zasypána hlínou a při mohutném útoku, který ale neznamenal zánik oppida, shořela. Cesta, která jí procházela, vedla do brodu pří soutoku Vltavy s Mastníkem a dále na sever směrem k dalšímu keltskému hradišti nad Závistí.
• Brána C - Je situována na východní straně oppida nad údolím řeky Mastníku. Brána byla tvořena asymetricky zahnutými křidly a hradbami kamennou zdí ze zdejšího lomového kamene, opřenou a vyskládanou okolo čtyřhranné svislé dřevěné konstrukce, která byla z části zapuštěná.
• Brána D - Byla zkoumána na jihovýchodním svahu Doubí. Dlouhodobým vlivem zemědělské činnosti byla značně poškozena. Předpokládá se, že byla obdobného typu jako výše uvedené brány.
• Brána E - Byla situována před vrchol Doubí jako první linie opevnění. Tento obranný perimetr částečně zdvojen.
• Brána F - Byla postavena před branou B před vrcholem Červenka. Prozatím nebyla důkladně prozkoumána.

[editovat] Zástavba

Nacházely se zde jednak opevněné dvorce se čtverhrannými domy obvykle o 3 místnostech. V těchto domech se nacházela ohniště, pícky na chleba, mlýnky na obilí. Sídelní areály dvorců nebyly zcela pravidelně členěny a jejich vymezení bylo náhodné. Tyto domy měly kamenné podezdívky a doškové střechy. Dalším typem domů byla vesměs srubová obydlí vybudovaná na kamenných terasách. Terasu zpevňovaly čelní kamenné zídky, do kterých byly zapuštěny trámy. Prostory mezi trámy byly vypleteny proutím a vymazány hlínou. Některé domy měly dokonce i krytou pavlač. Tento druh výstavby je ojedinělý a kromě Hrazan se nenašel na žádném jiném oppidu. Volně stojící malé kůlové stavby byly často přistavovány k ohradám a fungovaly jako skladiště. V sedle mezi oběma vrchy byly zaznamenány také studny. Byli zde zachyceny zbytky kovářských, kovoliteckých dílen a šperkařská dílna, tkalcovský stav, dřevozpracující činnost a v neposlední řadě rýžování zlata ze zlatonosného Jílovského pásma.

[editovat] Zánik

Zánik oppida nebyl tak dramatický jako u jiných keltských lokalit ve Středních Čechách, o to je záhadnější. Oppidum bylo v průběhu 2.-1.stol př.n.l. několikrát dobýváno, ale neznamenalo to jeho zánik. K poklidnému opuštění došlo zhruba 20 let před přelomem letopočtu. Zda byly příčinou nemoci není pravděpodobné. Pravděpodobně z důvodů pronikání Germánských kmenů na naše území a zprávy o dobytí a vyplenění větších a opevněnějších sídel (Stradonice, Závist ) se obyvatelé rozhodli hradiště opustit. Tím se uzavřela jeho historie.

Později v severní části oppida na vrcholu Červenka byla ve 14. stol. vybudována tvrz.

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

1. ↑ 13804 Hrazany (1998 XK) [online]. NASA, rev. 2003-10-02, [cit. 2008-07-20]. Dostupné online. (anglicky)

[editovat] Externí odkazy

• Oppidum HRAZANY
• Popis oppida na Hrady.cz
• Letecký pohled zde