Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
 Hroch obojživelný |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Hroch obojživelný
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Hippopotamus amphibius L., 1758 |
Hroch obojživelný (Hippopotamus amphibius) je sudokopytník z čeledi hrochovitých.
Hroch má zavalité tělo s velkou hlavou s široce rozevíratelnou tlamou. Má krátké, sloupovité nohy se čtyřmi prsty, krajní dva prsty má dobře vyvinuty a při chůzi došlapuje na všechny prsty. Mezi prsty má krátkou plovací blánu. Protože tráví většinu času ve vodě (zhruba 18 hodin denně) má uzavíratelné ušní boltce a nozdry.
Na hrochovi jsou velmi nápadné zuby (vzorec: 2 1 4 3 / 2 1 4 3), kterých má 40. Nejvýraznější jsou stále dorůstající špičáky, které s kořeny mohou měřit až 70 cm, při váze 4 kg. Hroší špičáky, na rozdíl od slonoviny nežloutnou, proto se využívaly k výrobě zubních protéz.
Hroší kůže je velmi citlivá na sluneční záření, proto vylučuje načervenalý mazlavý sliz, který pohlcuje UV záření a zároveň zabraňuje šíření bakteriální infekce. Díky červené barvě tohoto slizu se říká, že hroši potí krev. Při vyschnutí dosahuje hroší kůže extrémní tvrdosti, proto se dříve využívala k broušení diamantů.
Hroši jsou vegetariáni, živí se převážně vodními rostlinami, které jsou pro ostatní býložravce nestravitelné. To jim umožňuje speciální konstrukce žaludku, který je rozdělen na tři velké části a jedenáct menších částí, další zvláštností je i na býložravece dlouhé střevo (50 - 60 m). V noci spásají porost na březích, během jedné noci hroch ujde zhruba 10 km a sežere zhruba 40 - 60 kg potravy, což je při jeho váze relativně malé množství. Jeho „zívání“ je vypouštění přebytečných plynů vznikajících při trávení rostlinné potravy v žaludku.
Přestože hroch nejraději pohybuje ve vodě zhruba metr hluboké, tak že mu vykukují pouze oči a nozdry a působí nemotorně, dokáže výborně plavat (uplave až 30 km), je schopen se potopit na 5 minut v extrémním případě se může potopit až na deset minut. Na souši se hroch také dovede pohybovat poměrně rychle.
Velikost se standardně udává do 460 cm, výška v kohoutku pak do 150 cm, váha samce se pohybuje mezi 1500 a 3200 kg, samice váží do 1500 kg, délka ocasu 35 - 50 cm. Hroši se v zajetí dožívají zhruba 45 let, nejstarší známý hroch se dožil 59 let.
Obsah |
Hroši jsou teritoriální zvířata, žijící ve stádech, která mají zpravidla 15 - 20 kusů, výjimečně i výrazně více. Vůdcem stáda je dominantní samec. Ve stádu výrazně převládají samice, kterých zpravidla bývá kolem 75%. Mladší samci se zpravidla zdržují v malých skupinách v dostatečné vzdálenosti od dominantního samce, v případě že se setkají, plazí se po břiše, čímž dávají najevo své podřadné postavení. Své teritorium vyznačují trusem, který ocasem roztrušují po kmenech stromů a kamenech.
Dominantní samec bývá starý přes dvacet let a své postavení většinou udrží zhruba deset let. O dominanci svádí hroši souboje, které často končí zraněními, zřídka i smrtí. Souboj se zpravidla odehrává ve vodě, začíná zastrašováním dlouhými kly a hlasitým řvaním, pokračuje snahou kousnout a podupat soupeře. V případě setkání dvou rovnocenných soupeřů, může souboj trvat i několik hodin. V případě setkání dvou dominantních samců, k tomu dochází pouze na hranici teritoria, se k sobě obrátí zadky, vydefekují se a ocasem rozmetají své výkaly, k souboji mezi nimi dochází ve zcela ojedinělých případech.
Hroch obojživelný je považován za jedno z nejnebezpečnějších afrických zvířat. Samci, nebo samice s mláďaty jsou velmi agresivní a bez varování útočí prakticky na jakéhokoliv vetřelce v jejich teritoriu.
Žije v Africe poblíž řek, sladkovodních jezer zhruba do dvou tisíc metrů nad mořem. Dříve býval rozšířen prakticky po celé Africe, jižní Evropě a podle Bible i u řeky Jordán.
Samice se páří zpravidla s dominantním samcem, zhruba ve dvou a půl letých intervalech. Samotné páření probíhá ve vodě a trvá relativně dlouho. Březost trvá 227 - 240 dní, po této době hrošice v mělké vodě porodí jedno, velmi zřídka dvě mláďata. Mládě se musí do 20 sekund po porodu dostat nad hladinu, jinak se utopí. K porodu u hrochů nejčastěji dochází na přelomu srpna a září, mládě váží mezi 30 a 50 kg. Ke kojení dochází pod vodou, mládě je kojeno kolem sedmi měsíců. Hrošice si při péči o mláďata vypomáhají a to především na souši, kde se mláďata stávají častou kořistí šelem. Dospělosti se dožívá kolem 20% jedinců.
Hroši žijí v symbióze s kaprovitou rybou Labeo velifer, která se přisává na hroší kůži a zbavuje ho tak ektoparazitů, ryba se odsává až když hroch opouští vodu.
