Hugo Chávez

Hugo Chávez Frías
61. Prezident Venezuely
Úřadující
Přijal funkci: 2. únor 1999
Předchůdce	Rafael Caldera
Narození	28. července 1954 Sabaneta, Venezuela
Politická strana	PSUV
Manžel/ka	Nancy Colmenares (rozv.) Marisabel Chávez (rozv.)

Hugo Rafael Chávez Frías (narozen 28. června 1954 v Sabaneta) je od roku 1999 prezidentem Venezuely.

[editovat] Život

V sedmnácti letech vstoupil do venezuelské armády, později vystudoval sociologii na vojenské akademii v Caracasu, v roce 1990 rovněž ukončil na univerzitě Simona Bolívara studium politologie.

24. června 1983 založil Chávez revolucionářské hnutí Movimiento Bolivariano Revolucionario 200, které vedl až do poloviny 90. let.

4. února 1992 se pokusil provést se svou skupinou vojenský převrat proti vládě, ale ten po 12 hodinách skončil neúspěšně a Chávez byl odsouzen k odnětí svobody. Po dvou letech ve vězení byl omilostněn.

Přesvědčivě vyhrál prezidentské volby 6. prosince 1998 – se svou kampaní proti korupci a chudobě oslovil převážně lidové vrstvy a získal 56 % hlasů.

Již brzy po nástupu do úřadu si Chávez nechal od parlamentu odhlasovat zvláštní práva v hospodářství. V dubnu 1999 vypsal referendum, v němž dostal svolení k vytvoření nové ústavy. V ústavodárném shromáždění, které bylo následně zvoleno, obdržel přes 90 % hlasů. V srpnu 1999 nad tímto shromáždění vyhlásil výjimečný stav a převzal na sebe moc zasahovat do práce státních úřadů a případně je i rozpouštět. O týden později vyhlásil výjimečný stav nad celou justicí a později zbavil moci i parlament.

14. listopadu 1999 nechal Chávez skrze referendum nahradit ústavu platnou od roku 1961. Tato nová ústava sice rozšiřuje moc prezidenta a zakazuje jakoukoli privatizaci státních zásob ropy, zavádí ale do venezuelské politiky i některé demokratické prvky, dává volební právo příslušníkům armády a přiznává indiánskému obyvatelstvu 54 % země.

Ve volbách v roce 2000 byl Chávez potvrzen v úřadu více než 60 % hlasů. V parlamentních volbách obdržela jeho strana 99 ze 165 křesel. Skrze svou většinu v parlamentu Chávez vypisoval stále více dekretů, které posilovaly jeho moc, což naráželo na silnou kritiku doma i v zahraničí, zvláště v USA.

V témže roce svolal konferenci o budoucnosti fosilních paliv a obnovitelných zdrojů, na které představitele zemí OPEC přesvědčoval o novém systému obchodování s ropou a zemním plynem, který by byl založen na přímé směně za zboží (barter) a ve kterém by tedy nemusela figurovat žádná „petro“-měna. Výsledky konference v září 2000 prezentoval na summitu zemí OPEC.

V prosinci 2000 vyhlásil Chávez referendum, díky němuž chtěl dosáhnout reorganizaci odborů, v nichž plánoval vyměnit vedení, které převážně náleží k opozici. V referendu tento návrh podpořily asi dvě třetiny hlasů. Nejsilnější opoziční strana Accion Democratica, se neúspěšně pokusila o převrat.

Na začátku roku 2002, poté, co Chávez vyměnil špičky státního ropného koncernu PDVSA, reagoval svaz odborů, obchodních společností, katolické církve, předchozích vládních stran a soukromých televizních společností a 9. dubna 2002 Carlos Ortega vyhlásil generální stávku. Po několika dnech protestu stávka přerostla v nepokoje, při nichž bylo zabito několik (uváděno 19) demonstrantů a stovky byly zraněny. Některé složky armády, které rovněž patřily k pučistům, zatkly Cháveze a drželi jej na vojenské základně na ostrově Orchila. Ve stejný den byl Pedro Carmona vojenskými špičkami prohlášen za prozatímního prezidenta a rozpustil národní shromáždění a Nejvyšší soud. Státní převrat ovšem vyvolal masové protesty u široké vrstvy obyvatel, kteří v tomto čase stáli pevně za Chávezem, a během oslav vítězství prezidentská garda obsadila prezidentský palác a zatkla pučisty. Prezident Chavez byl propuštěn z vězení a 13. dubna znovu uveden do úřadu. O pár dní později Chávez prohlásil, že během jeho věznění na základně přistálo letadlo s americkým registračním číslem a taktéž venezuelské radarové obrázky zachytily narušení venezuelských vod a vzdušného prostoru loděmi amerického námořnictva resp. letadly armády Spojených států. Britský list The Guardian později přinesl výpověď Waynea Madsena, býv. důstojníka americké rozvědky, o zapletení Spojených států amerických do tohoto puče^[1].

Počátkem roku 2005 Hugo Chávez vyhlásil jako cíl, ke kterému bude jeho vláda směřovat, Socialismus 21. století.

V prezidentských volbách 3. 12. 2006 získal H. Chávez 62,8 % hlasů (při volební účasti cca 75 %) a stal se tak prezidentem i pro další volební období 2007-2013.

Podle analýzy Interpolu jsou pravá počítačová data, svědčící o Chávezově podpoře kolumbijským levicovým povstalcům z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC)^[2].

[editovat] Reference

1. ↑ [1]
2. ↑ http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=605535