Hledat:

Invia.cz Last minute Tunisko Dovolená v Chorvatsku Pojeďte do Egypta Bulharsko Last minute Kréta
 

Humprecht Jan Černín

Humprecht Jan Czernin z Chudenic

Portrét Humprechta Jana Černína
od Karla Škréty

Císařský vyslanec v Benátské republice
Ve funkci:
(jmenován 1659) 18. prosinec 1660 – září 1663
Panovník Leopold I.

Místodržící Českého království
Ve funkci:
1657 – ?
Panovník Leopold I.

Přísedící Českého zemského soudu
Ve funkci:
1655 – ?
Panovník Ferdinand III.

Císařký tajný rada
Panovník Leopold I.

Komoří arcivévody Leopolda
Ve funkci:
1650 – ?

Narození 14. února 1628
Radenín
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 3. března 1682 (ve věku 54 let)
Kosmonosy
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Rodiče Jan Czernin
a Zuzana Homutová z Harasova
Děti Heřman Jakub Černín,
Tomáš Zachariáš Černín
Zaměstnání diplomat
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Ocenění 1675 Řád zlatého rouna (č. 491)
Commons Kategorie Humprecht Johann Czernin von Chudenitz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příbuzenstvo
otec Jan Křtitel Adam Czernin
1597-1642
matka Zuzana, rozená Homutová z Harasova
1600-1654
manželka Diana Marie Ippoliti di Gazoldo
1636–1687
syn Heřman Jakub Černín
1659–1710
syn Tomáš Zachariáš Černín
† 1700
vnučka Marie Markéta, provdaná z Valdštejna
1689-1725
vnuk František Josef Czernin z Chudenic
1696-1733
vnuk František Antonín Czernin
1710-1739
sestra Eva Polyxena, provdaná Kapounová ze Svojkova a později z Walterskirchenu
asi 1622-1688
bratr Heřman Václav František Czernin
asi 1626-1674/1675
děd Humprecht III. Czernin z Chudenic
1570-1632
babička Eva Polyxena Voračická z Paběnic
† 1632
děd Jiří Homut z Harasova
† 1616
babička Alžběta z Cimburka
† 1622
praděd Jan Czernin z Chudenic
1554–11580
prababička Marianna z Říčan

Humprecht Jan říšský hrabě Černín z Chudenic (14. únor 1628 Radenín3. březen 1682 Kosmonosy[1]) byl český aristokrat a diplomat. Jeho otcem byl hejtman Bechyňského kraje Jan Křtitel Adam svobodný pán Černín z Chudenic (16. srpna 1597 – 22. listopadu 1642), matkou Zuzana Homutová z Harasova (25. září 1600 – 22. února 1654, zámek Radenín), hrdá příslušnice starého českého rytířského rodu.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1650 působil ve Vídni jako komoří arcivévody Leopolda Habsburského (1640 – 1705), mladšího syna Ferdinanda III. a pozdějšího římskoněmeckého císaře a českého a uherského krále Leopolda I. Tomu hrabě Černín věrně sloužil a radil mu po celý život. I díky tomu se z obou mužů stali osobní přátelé. V roce 1655 byl Černín jmenován přísedícím zemského soudu, v roce 1657 se stal z místodržících Českého království. V roce 1658 byl přítomen zvolení a korunovaci Leopolda I. na římského císaře ve Frankfurtu nad Mohanem.[2] V letech 1660–1663 byl císařským vyslancem v Benátkách. Leopold I. ho také učinil svým tajným radou. V roce 1675 mu byl udělen nejvyšší habsburský řád - Řád Zlatého rouna.

Zakladatelská činnost[editovat | editovat zdroj]

Byl zakladatelem Černínské sbírky, umožňoval mu to i jeho majetek, který získal dědictvím v roce 1651 po prastrýci hraběti Heřmanu Černínovi z Chudenic (1579 – 1651, šlo mj. o černínský fideikomis, jenž prastrýc založil) a současně byl i dědicem jeho říšského hraběcího titulu. Jan Humprecht Černín byl jmenován vyslancem císaře a krále Leopolda I. v Benátkách v roce 1659. Zde začíná se sběratelskou aktivitou. Navázal spojení s komunitou tamních výtvarných umělců. Čelní místo mezi nimi zaujal Johann Karl Loth, jehož díla byla v hojné míře zastoupena v Černínově obrazárně. Z dalších malířů, u nichž hrabě Černín soustavně objednával obrazy byl Pietro della Vechio a Cavaliere Pioetro Liberi. Převážná část hrabětem zvolených námětů vycházela z příběhů řecké mytologie, zobrazení starozákonních výjevů a scén známých z novodobé krásné literatury. O přísun nových obrazů se mu starali četní umělečtí agenti. V roce 1663 měl hrabě ve svém majetku již na 300 obrazů. Nejspíše souběžně se skončením Černínova diplomatického působení byla v Benátkách jeho tamní obrazová sbírka pečlivě zabalena a nejpozději roku 1664 přestěhována do Prahy. Začíná budování Černínského paláce na Hradčanech, který začal stavět v r. 1667. Součástí paláce byly i galerie, které sloužily k instalaci obrazů. Definitivního umístění obrazů ve zvláštních speciálně pro ně vybudovaných prostorách Černínského paláce se však Humprecht Jan Černín nedočkal. K dokončení stavby paláce došlo až za jeho syna a dědice Heřmana Jakuba. Za pozdějších pokračovatelů rodu Černínů sbírka postupně chátrá v důsledku nedostatku finančních prostředků a obrazárna rodu Černínů je roku 1778 vydražena.

Humprecht Jan hrabě Černín z Chudenic byl donátorem 35. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, založené roku 1674.

Humprecht Jan zemřel na kosmonoském zámku 3. března 1682 ve věku 54 let. Byl pochován v Černínské kapli katedrály sv. Víta v Praze, jeho srdce však bylo uloženo do cínové urny a slavnostně uloženo v Černínské kapli kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi.[1]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Za manželku měl Humprecht Jan italskou aristokratku z přední mantovské rodiny - Dianu Marii markýzu Ippoliti hraběnku di (da) Gazoldo[3] (2. 9. 1636, Mantovsko – 21. 9. 1687, Gonzaga u Mantovy, pohřbena v Mantově),[4] se kterou se oženil 31. března 1652 ve Vídni. Markýza byla dvorní dámou císařovny a královny Eleonory Magdalény di Gonzaga. Černínova choť se se středoevropským prostředím nikdy nesžila a po roce 1666 se natrvalo vrátila do rodného Mantovska a manželé žili odděleně. (Manželství nebylo s největší pravděpodobností rozvedeno, jak se mylně často tvrdí!).[5] Spolu měli vícero dětí, ne méně než šest, ale jen dva synové se dožili dospělosti. Ostatní zemřely, jak bylo v raném novověku obvyklé, v dětském, resp. v kojeneckém věku.

  • Heřman Jakub (21. 1. 1659 – 28. 8. 1710) 1. man. Marie Josefa říšská hraběnka Slavatová z Chlumu a Košumberka (2. 2. 1667 – 10. 8. 1708), 2. man. Anna Josefa říšská hraběnka z Khüenburgu/Kuenburgu (11. 6. 1685 – 4. 3. 1755).
  • Tomáš Zachaeus Temidio (křest 23. 8. 1660, Vídeň, Rakousko – 14. 2. 1700) man. Zuzana Renata říšská hraběnka z Martinic (1670 – 3. 2. 1717).[6]
  • Dalšími předčasně zesnulými dětmi byly: František Jan, (*1657, z. brzy poté), Jan Ferdinand (1653 – 1654), Marek Dominik (1663 – 1663, Benátky, Itálie) a Barbora Renata (1655 – 1655).[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b JUŘÍK, Pavel. Dominia pánů z Hradce, Slavatů a Czerninů. Praha: Libri, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7277-444-9. S. 228. 
  2. VOKÁČOVÁ, Petra. Příběhy o hrdé pokoře: aristokracie českých zemí v době baroka. Praha: Academia, 2014. 964 s. ISBN 978-80-200-2364-3. S. 377. 
  3. Jméno dle archivních podkladů z NA Praha. Např. fond Wunschwitz, složka Černín z Chudenic. Původnější přepis české předložky "z" je "di", i když dnešní literatura používá "da", což je modernější italská podoba "di".
  4. HOJDA, Zdeněk; CHODĚJOVSKÁ, Eva. Heřman Jakub Černín na cestě za Alpy a Pyreneje I. .... Praha: NLN a NG v praze, 2014. 759 s. ISBN 978-80-7422-282-5. S. 46, 47, 74. 
  5. HOJDA, Zdeněk; CHODĚJOVSKÁ, Eva. Heřman Jakub Černín na cestě za Alpy a pyreneje I. .... Praha: NLN a NG v Praze, 2014. 759 s. ISBN 978-80-7422-282-5. S. 64, 65, 341,. 
  6. Páni z Martinic v její době již odvrhli dočásné příjmení "Bořita" a používali jen jména: hrabě z Martinic. Lze si povšimnout např. v archiváliích v NA Praha.
  7. HOJDA, Zdeněk; CHODĚJOVSKÁ, Eva. Heřman Jakub Černín na cestě za Alpy a Pyreneje I. .... Praha: NLN a NG v Praze, 2044. 759 s. ISBN 978-80-7422-282-5. S. 50, 52, 56, 57, 331, 64-66, 741. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KALISTA, Zdeněk. Mládí Humprechta Jana Černína z Chudenic : zrození barokního kavalíra. 2 sv. Praha: nákladem autorovým, s přispěním I. třídy České akademie věd a umění, 1932. 269 a 125 s. 
  • KALISTA, Zdeněk. Čechové, kteří tvořili dějiny světa. Praha: Garamond, 2009. 198 s. ISBN 978-80-7407-055-6. 
  • „Sobě, umění, přátelům“: Kapitoly z dějin sběratelství v Čechách a na Moravě 1650–1939, Lubomír Slavíček; Společnost pro odbornou literaturu – Barrister & Principal, Brno 2007.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Humprecht_Jan_Černín&oldid=15180067
Stránka byla naposledy upravena 18. 7. 2017 v 13:17. Editovat celý článek Humprecht Jan Černín.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy