Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Hydrogenozom je membránou uzavřená organela některých anaerobních nálevníků, trichomonád či hub. Je asi 1 mikrometr velká a produkuje molekulární vodík (z toho bylo odvozeno i její jméno).[1] Známé jsou hydrogenozomy především u parazitů Trichomonas vaginalis a Tritrichomonas foetus, ale též u houbových chytridiomycet rodu Neocallimastix.
Je funkčně podobná mitochondriím, je totiž také obklopená dvojitou membránou, produkuje ATP a dokonce někdy má i kristy. Na rozdíl od nich však zpravidla neobsahuje DNA (výjimkou je však nálevník Nyctotherus ovalis,který ji má[1]) a také funguje v anaerobním prostředí.
Na základě výše uvedených vlastností nebylo dříve jasné, zda jsou hydrogenozomy zcela nové originální organely, nebo se vyvinuly z mitochondrií. To je důležité např. pro endosymbiotickou teorii, která mitochondrie označila za endosymbionty prastarých protoeukaryotických buněk.
Dnes se vědecká komunita přiklání k tomu (např. v souvislosti s nalezením DNA v některých z nich), že jsou hydrogenozomy skutečně pozměněné mitochondrie, přizpůsobené novým metabolickým pochodům[2][3], a Nyctotherus ovalis bývá označován za přechodový stupeň mezi hydrogenozomem a mitochondrií.[4]
obecné struktury: jádro • jadérko • cytoplazma • cytoplazmatická membrána • buněčná stěna • plazmodezma • cytoskelet
semiautonomní organely (a deriváty): mitochondrie • hydrogenozom • mitozom • plastid
endomembránový systém: endoplazmatické retikulum • Golgiho aparát • lyzozom • vakuola • vezikul • inkluze
buněčné dělení: dělící vřeténko • centrozóm • centriola