IP Multicast

IP multicast je metoda přeposílání IP datagramů z jednoho zdroje skupině více koncových stanic. Místo odesílání jednotlivých datagramů ke každému cíli je odeslán jediný datagram. IP směrování přenosu multicast bylo vyvinuto, aby doplnilo technologie unicast a broadcast, které učinně nezvládaly nové aplikace. Adresace a přenosy multicast umožnují např. více hostitelům přenést jediný datagram IP.

[editovat] Protokoly

[editovat] Internetový protokol se skupinovým adresováním IGMP

Protokol IGMP, definovaný v RFC 1112, dynamicky registruje jednotlivé hostitele, patřící do skupiny adres D. Hostitel identifikuje členství ve skupině odesláním zpráv protokolu IGMP a data zasílá vždy všem členům skupiny. Směrovače používající protokol IGMP pravidelně naslouchají zprávám protokolu IGMP a systematicky odesílají dotazy s cílem zjístit, které skupiny jsou v síti LAN aktivní. Směrovače spolu komunikují pomocí dalších protokolů a pro každou skupinu připravují cesty pro spoje s přenosem typu multicast.

[editovat] Směrovací protokoly IP multicast

K identifikaci skupin náležejících k přenosu multicast a k vytváření cest pro každou skupinu se používá:

• PIM (Protocol Independent Multicast) - nezávislý prokol přenosu multicast.
• DVMRP (Distance Vector Multicast Routing Protocol) - směrovací protokol přenosu multicast s vektory vzdálenosti.
• MOSPF (Multicats Open Shortest Path First) - protokol první nejkratší cesty pro přenos multicast.

[editovat] Nezávislý protokol PIM

Tento protokol je popsán v RFC 2362 a popisuje dva režimy chování pro:

• Hustý provoz - kde PIM využívá proces reverzního zaplavování cesty.
• Režim PIM pro řídký provoz - je navržen pro sítě s mnoha datovými toky, ale s malým počtem LAN. Definuje společné místo v síti (rendezvous point), které se používá jako registrační bod pro usnadnění správného směrovámí paketů.

[editovat] Směrovací protokol multicast s vektorem vzdálenosti DVMPR

Protokol používá reverzní techniku zaplavování cesty. Je definován v RFC 1075 a je základem pro páteřní IP síť. Protokol má některé nedostatky, např. špatně se přizpůsobuje škálování sítě, což má za následek násobné zaplavování, hlavně u verzí bez pročistovacího algoritmu. Zpětné zaplavování cesty vyžaduje, aby směrovač odeslal kopii paketu při jeho přijetí do všech cest. Poté směrovač odešle zpět zprávu ke zdroji, aby zastavil datový tok, pokud je směrovač napojen na LAN, jenž si nepřeje přijímat data příslušné skupiny s přenosem multicast.

Další metody DVMRP protokolu:

• Opětovné zaplavování, kdy DVMRP směrovače periodicky znovu zaplavují síť, s cílem dosáhnot žádaného nového hostitele. Zaplavovací mechanismus bere v úvahu frekvenci a dobu zaplavování, nutnou pro nového člena skupiny multicast, aby mohl zahájit příjem skupinového datového toku.
• DVMRP unicast se používá ke stanovení rozhraní, které vede zpět ke zdroji datového toku.

[editovat] Protokol první nejkratší cesty s přenosem multicast MOSPF

Používá směrovací protokol s adresací unicast a požaduje po každém směrovači v síti, aby znal všechna dostupná spojení. Směrovač MOSPF vypočítává cestu od zdroje ke všem členém skupiny. Jakmile směrovač přijme provoz, vypočtená cesta je uložena do doby, než dojde ke změně topologie a novému výpočtu.

[editovat] Zdroj informací

• JIROVSKÝ, Václav. Vademecum správce sítě. Praha : Grada, 2001. ISBN 80-7169-745-1.